María Luisa Artecona de Thompson

Vikipetãmegua
María Luisa Artecona de Thompson

Téra teñõikuaMaría Luisa Artecona de Thompson
Teñõi 1919
Guarambare, Paraguái
Mano 10 jasypakõi ary 2003 jave
Paraguay, Paraguái
Nacionalidad Paraguaya
Área Ñe’ẽporãhipyre
Educación Mbo’ehao C.N.N. ha U.N.A. filosofía-pe
Tembiapokue "Calendario escolar paraguayo"ha "La flor del maíz"
Premios Doncel de narrativa infantil

María Luisa Artecona de Thompson heñó Guarambarépe, tavaguasu tetãvore Central Paraguáipe ary 1919.

Oñemoarandu ñepyrũ itavaguasu reñói ha’éva, Guarambarépe. Imitãmíme oguahẽ Paraguaýpeha oñemopyenda hikuái itúva ha oisy ndive tavapy Santisima Trinidad-pe, ko tenda ijojaha’ỹ ha oñeimo’ãývape omoheñóiva iñapytut’ũme umi mba’e oháiva ha’éva iñapytu’ũ roky.

Oike oñemoarandu Universidad Nacional de Asunción, Facultad de Filosofía-pe, upépe oipyhy título de Licenciada en Letras ome’ẽva ichupe Facultad de Filosofía y Letras Aranduo guasu ha’éva Universidad Nacional de Asunción.

Temimbo’e ramo oike peteĩ aty Facultad de Filosofía-pe ha ojeporavo mbo’ehára universitaria ramo ombo’e haguã Castellano.

Péicha avei ojepytaso ombo’ẽvo Literatura ha Castellano mbo’ehao rupi ha´evahína pe ojeheróva escuela-colegio público ha privado-kuéra rupi.

Iguata ñepyrũ[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]

Facultad de Filosofía ha Letras Universidad Nacional de Asunción-me, oimehína tavapy Itapytapúnta-pe, oñemomba’eguasu ko mbo’ehára mit0Ònguérape guarãva, chupekuéra guarã ohai ñe’ẽpoty ha momba’eu mbykymi ombohetia’e haguã ichupekuéra moñe’ẽr0Ò rupive. Omotenonde iñangirũnguéra ndive peteĩ aty, hendivekuéra omotenonde promoción del 50 herakuãitéva, ohechauka ko atýpe mba’éichapa ikatupyry ñe’ẽporã jehai mitãme guarãvape.

Hembiasakue[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]

Ojekuaa ichupe ipy’aguapy ha oñeha’ãgui hembiapópe ha oñangareko ijehe ohaívo hemiandu hembiapópe ha upéicha oiporavo ichupe Departamento de Extensión Cultural Ministerio de Educación y Cultura correctora ramo, ko’ápe omba’apo heta ary ojehuvila peve, araka’eve naikane’õiva ombo’e ha ohai haguã.

Ojepytaso ñe’ẽpapára, haihára, dramaturga ha mombe’uhára ramo.

Mitãnguéra ovy’a omoñe’ẽvo hembiapo, ome’ẽgui chupekuéra mba’e porã omokyre’ỹva. Mbo’ehára kuéra avei oguerohory omoñe’ẽvo hemimbo’ekuérape, oimévo hikuái mbo’ehakotýpe ñemoarandúpe. Mitãnguéra ohendúvo umi mba’e ndojegueroviapáiva ombohape iñakãme ko’ã mitãme sa’y, marangatu ha jejapo’ỹ, ombohetia’e ha ombojojáva ambue mitã ndive.

Hembiapókue[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]

Ary Tembiapo
1960 Viaje al País de la Campana.
1963 El sueño Heróico.
1964 Canción para dormir una Rosa. Carta al Señor Sol. Gritos en los Andes.
1976 Villancicos del Paraguay.
1979 El alfiler enamorado.
1980 Teatro de Hikito.
1992 Antología de la Literatura Infanto-Juvenil del Paraguay.

Umi hembiapo oñemoherakuãva kuatiahaipyre, aranduka mitãnguérape guarã ha kutiahaipyre Paraguái ha avei prensa pytaguávape.

Hekove pahápe[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]

Omendava’ekue háihára Thompson, ndive omoheñói mitãkuña ha mitãkuimba’e ha’éva ipehẽngue, mborayhu rupive.

Heta hasy ha péva ogueraha ichupe imanóme. Omano ra’ẽ iména ha upe riremínte omano ha’e Paraguaýpe 10 jasypakõi ary 2003-pe. Ogaygua oikovéva imembykuña ipehẽnguekuéra ndive.

Mombe’uha[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]

  • Poesías del Paraguay. Antología desde sus origenes. Arami Grupo Empresarial. As-Py Marzo 2001.
  • Breve Diccionario de Literatura Paraguaya. Teresa Méndez Faith. El Lector. Primera Edición Año 1994. As-Py.

Ombojoajúva[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]