Poytuga

Vikipetãmegua
(Ojegueraha jey Peroretã guive)
República Portuguesa
República Pertuesa
Tetã Poytuga
Estado miembro de la Unión Europea


Poyvi

Ha'erã'i
Tetã Momorãhéi: A Portuguesa
Tavusu
(ha táva tuichavéva)
Lisimbã
Ñe'ẽ tee Poytugañe'ẽ[1]
Tetãygua réra poytuge, poytugagua ha luso, -a
Tekuái reko Tavakuairetã semipresidencialista
Mburuvicha
Primer ministro
Marcelo Rebelo de Sousa
António Costa
Tetã Amandaje Asamblea de la República
Sãso
 • Fundación
 • Tavakuairetã
Tavetã León pegua
ára 05 jasypa ary 1143 pe
5 jasypa ary 1910 pe
Yvy apekue Ñemoĩha 111.º
 • Opaite 92 391 km²
 • Y (%) 0,5 %
Tembe'y 1 215 km
Y rembe'y 1 793 km
Yvyty yvatevéva Montaña del Pico
Ava hetakue Ñemoĩha 82.º
 • Hetakue 10 562 178 (2011)[2] hab.
 • Typy'ũ 114,3 hab./km²*
PIB (PPA) Ñemoĩha 42.º
 • Opaite (2012) US$ 252 656 mill.
 • Per cápita US$ 23 481
PIB (nominal) Ñemoĩha 43.º
 • Opaite (2012) US$ 223 700 mill.
 • Per cápita US$ 20 841
IDH (2019) 0,864[3] (43.º) – Tuichaite
Viru Euro (€, EUR)1
Ára WET (UTC)2
 • Arahakúpe WEST (UTC + 1)
ISO Jehero 620 / PRT / PT
Tetã renda tee Ñandutíme .pt
Tetã pumbyry papapy +351
Tetã puhoe papapy CQA-CUZ / XXA-XXZ
COI Jehero POR
Opaite Tetã Yvýgui
  1. Antes de 1999 la moneda era el Escudo (PTE).

  2. Las Azores tienen su propio huso horario: UTC - 1, en verano: UTC.

[editar datos en Wikidata]

Poytuga, ojeikuaa hekóva Tetã Poytuga ramo, (Poytugañe'ẽme: República Portuguesa; oje'éva [rɛ'publikɐ puɾtu'gezɐ] térã [ʁɛ'publikɐ puɾtu'gezɐ]; mirandañe'ẽme: República Pertuesa), ha'e peteĩ tetã hekosãsóva oĩva Európa vore kuarahyreikeguápe, amo Yvyapy Ivéria-pe, itavusu ha'e Lisimbã, Poytuga oguereko avei ambue tenda hekosãsomíva Áfrika vore yvateguápe ha Paraguasu Atlántiko-pe.

Ijerére ojejuhu yvate ha kuarahyresẽ ngotyo Tetã Epáña, ha ojejuhu ñemby ha kuarahyreike gotyo paraguasu Atlántiko. Áfrikape oĩ pe ypa'ũ aty hekosãsóva hérava Madeira. Oĩ avei pe ypa'ũ aty hekosãsóva Asóre, ojejuhúva yvate paraguasu Atlántiko-pe.

Poytuga réra ypy[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]

Poytuga réra ikatu ou táva Oporto réra ymaguarégui, latinañe'ẽme héra niko «Portus-Galliae» —he'iséva ygarupa Gália pegua, ygarusu Gália pegua oho katui va'ekue ko ygarupa rehe— térã Poytuga réra ikatu ou «Portus Cale»-gui.[4][5]

Poytuga imba'e[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]


Kuarahyresẽ ngotyo Epáña

Poytuga retãvore[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]

Tetãvore
  Tetãvore Renda Máva oiko     Tetãvore Renda Máva oiko
1 Lisimbã 2761 km² 2 250 382[6] 10 Guarda 5518 km² 160 925[6][7]
2 Leiria 3517 km² 470 985[6] 11 Coimbra 3947 km² 429 987[6]
3 Santarém 6747 km² 453 633[6] 12 Aveiro 2808 km² 714 218[6]
4 Setúbal 5064 km² 851 232[6] 13 Viseu 5007 km² 377 629[6]
5 Beja 10 225 km² 152 728[6] 14 Braganza 6608 km² 136 252[6]
6 Faro 4960 km² 451 005[6] 15 Vila Real 4328 km² 206 661[6]
7 Évora 7393 km² 166 706[6] 16 Oporto 2395 km² 1 817 119[6]
8 Portalegre 6065 km² 118 448[6] 17 Braga 2673 km² 848 165[6]
9 Castelo Branco 6675 km² 196 262[6] 18 Viana do Castelo 2255 km² 206 661[6]
Renda hekosãsova
Renda hekosãsova Renda Máva oiko Máva oiko hera
Azores
2 333 km²
241 194[6]
Asoregua
Madeira
801 km²
273 337[6]
Madeiragua

Ehecha avei[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]

Mandu'apy[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]

  1. El idioma oficial de la República portuguesa es el portugués (párrafo 3 del artículo 11.° de la Constitución de la República portuguesa). Son además reconocidas y protegidas oficialmente: el Idioma mirandés, en el municipio de Miranda do Douro (Ley N.º 7/99, de 29 de enero de 1999), poytugañe'ẽ: {{{1}}} y la lengua gestual portuguesa (artículo 74.º, párrafo 2), de la Constitución de la República portuguesa – revisión de 1997).
  2. «População residente» (en portugués). Instituto Nacional de Estatística de Portugal (2011).
  3. "Human Development Report 2020 (in en)." United Nations Development Programme: 15 December 2020.
  4. Pedro Felipe Monlau, Diccionario etimológico de la lengua castellana..., Buenos Aires, El Ateneo, 1944. 2ª ed. Apud Julio Alemparte, Andanzas por la vieja España, Santiago de Chile; Madrid, Andrés Bello, 1961, pág. 288.
  5. Javier Arce, Bárbaros y romanos en Hispania, 400-507 A.D., Marcial Pons (Historia), 2007, pág. 237. ISBN 978-84-96467-57-6.
  6. 6,00 6,01 6,02 6,03 6,04 6,05 6,06 6,07 6,08 6,09 6,10 6,11 6,12 6,13 6,14 6,15 6,16 6,17 6,18 6,19 «Censo 2011» (en portugués). Instituto. Ojehechákuri árape: 15 de mayo de 2012.
  7. «Distritos de Portugal» (en portugués). Ojehechákuri árape: 15 de mayo de 2012.


Európa

Alemáña | Andorra | Aservaijã | Ayméña | Áuteria | Aváña | Avekásia | Chekía‎ | Chípere | Elovákia | Elovéña | Epáña | Etóña | Georgia | Gyrésia | Hĩlándia‎ | Hungyria | Hyãsia‎ | Irilánda | Itália‎ | Ilándia | Kosovo | Kyoásia | Letóña | Liechytenteĩ‎ | Lituáña | Luxemburgo | Yvate Masendóña | Malta | Mónako‎ | Montenégyro‎ | Moyndávia‎ | Noruéga | Ndinamáka | Polóña‎ | Poytuga‎ | Rrumáña‎ | Rrúsia‎ | San Maríno | Sévia | Suésia | Suísa | Táva Vatikáno | Tavetã Joaju | Tetãnguéra Yvýi | Tuykía | Ukyáña | Véyhika | Vielorrúsia | Vónia ha Hesegovína | Vugária