Puso
Puso térã pundie peteha ahyꞌopyꞌapegua haꞌe peteĩ ñeꞌẽpu pundiegua ojeporúva heta ñeꞌẽngue oñeñeꞌẽvape, ojejapóva ohapejokóvo arapytu osyryha ñeꞌẽsẽ rapépe térã, jaꞌe porãsérõ, ahyꞌopyꞌápe. Ñeꞌẽpuandu Raity Hetatetãmegua (ÑRH) ohechauka pe taipu ⟨ʔ⟩ reheve.
Arapytu osyry rupi ahyꞌopyꞌápe, jeryrýi ahyꞌopyꞌapegua ojoko térã oiko hekopeꞌỹramo osẽvo kanguy ha oguejývo sapyꞌa imbarete.[1]
Jehai rape
[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]
Heta ñeꞌẽ – araveñeꞌẽicha – tekoymaguare (karaiñeꞌẽme: tradicional) morromaraitýpe, puso ojembohaity apóhtrofo ⟨ʼ⟩ térã techaukaha ⟨ʾ⟩ reheve, haꞌéva ÑRH rai ⟨ʔ⟩ ypykue. Heta Polinésia ñeꞌẽme oiporúva Rróma raity, jepémo, puso ojehai peteĩ apóhtrofo ojeréva reheve, ⟨ʻ⟩ (ojeheróvaʻokina havaiñeꞌẽ ha samoañeꞌẽme), ojeporúva jepi avei oñembohasa hag̃ua araveñeꞌẽ ayin (avei ⟨ʽ⟩) ha haꞌe tai ypykue ÑRH-pegua pundie pytuhẽha farĩhepegua oñeꞌẽsẽva ⟨ʕ⟩-pe g̃uarã. Malajoñeꞌẽme puso ojehechauka tai ⟨k⟩ rupive (ñeꞌẽpy pahápe), vyro ñeꞌẽ ha maltañeꞌẽme ⟨q⟩ rupive. Ambue tape ojehai hag̃ua puso haꞌe saltillo ⟨Ꞌ ꞌ⟩ (majúhkula ha minúhkula), ojeporúva ñeꞌẽme haꞌévaicha tlapanec ñeꞌẽ ha Rapa Nui ñeꞌẽ.
Ambue taitýpe oreko avei tai ojeporúva ombohechauka hag̃ua puso, techapyrã evréo rai aleph ⟨א⟩ ha Sirílo raity rai ''palochka'' ⟨Ӏ⟩, ojeporúva heta Káukaso ñeꞌẽnguérape. Arávia raity oiporu hamza ⟨ء⟩, ikatúva ou mokõive aséntoicha ha tai isãsóvaicha (jepe achegety reheguaꞌỹva). Túndra nénety ñeꞌẽme, ombohechauka chupe taikuéra apóhtrofo ⟨ʼ⟩ ha apóhtrofokõi ⟨ˮ⟩. Hapoñeꞌẽme, puso oiko myangekói ha pochy ñeꞌẽndyikuéra pahaitépe ha oñembohechauka tai ⟨っ⟩ reheve.
Hetave Filipíno ñeꞌẽnguéra jehechaukarã taitypeguápe, puso ndorekói mbohaity rape (ingleñe'ẽ: symbolization) ojoajúva. Hakatu hetavépe peteĩ ñeꞌẽty oñepyrũva puꞌae rai reheve (techapyrã tagaloñeꞌẽ aso, "jagua") oñembohéra meme peteĩ puso noñemohechaukáiva reheve upe puꞌae mboyve (alemaniañeꞌẽ koꞌãgagua ha hausañeꞌẽmeguáicha). Oĩ jehaikaturã oipurúva guión, apóhtroofo ojeréva rangue, puso ojehúramo ñeꞌe mbytépe (techapyrã, tagaloñeꞌẽ pag-ibig, "mborayhu"; térã visajañeꞌẽ gabi-i, "pyhare"). Oikóramo peteĩ ñeꞌẽpy pahaitépe, puꞌae paha ikatu ojehai acento circunflejo reheve (ojekuaáva pakupyâ ramo) mokõivéva puatã ha puso oúramo puꞌae pahaitépe (techapyrã, basâ, "heꞌõ") térã peteĩ acento grave (ojekuaáva paiwà ramo) puso oúramo puꞌae pahaitépe, hakatu puatã ojehu paha mboyveguápe (techapyrã, batà, "mitã"). [2][3]
Oĩva Kanada ypyháicha ñeꞌẽnguérape, koꞌýte oĩva salishan ñeꞌẽnguéra, oipyhýva IPA tai ⟨ʔ⟩ ijehaikaturãme. Oĩ umíva apytépe ojehúva majúhkula ha minúhkula, ⟨Ɂ⟩ ha ⟨ɂ⟩. [4] Papapy ⟨7⟩ térã peteĩ porandu rechaukaha sapyꞌánte oñemyengovia ⟨ʔ⟩ rehe, ha ojeiporavove ñeꞌẽme haꞌeháicha squamish ñeꞌẽ. SENĆOŦEN rehegua – hiꞌachegety hetavehápe ijojahaꞌỹva ambue salish ñeꞌẽnguéragui – ombohováivo oipuru kóma ⟨,⟩ ohechauka hagua puso, jepémo ipyhypyrã.
Ary 2015, mokõi kuña Kanada Yvyrupa Yvatekuarahyreiképe ombohovái yvyrupa sãmbyhyhápe ndohejáigui chupekuéra oipuru tai ⟨ʔ⟩ imembykuña rérape: Sahaiʔa, téra chipewyan ñeꞌẽme, ha Sakaeʔah, téra slavey ñeꞌẽme (mokõi téra añetehápe ijypy ojoajúva). Yvyvore rembiguái omosusũ Kuatiatãꞌi Jekuaaukaha yvyvorepegua ha tetãmeguakuéra ndaikatuiha ohechauka pe tai. Mokõi kuña oheramoĩ chupekuéra taiky ⟨-⟩ reheve ⟨ʔ⟩ rangue, omboguata aja ombohovaiha pe jokuairape. [5]
Puso jeporu haꞌe peteĩ mbaꞌe ojehechakuaáva Ehkósia gael ñeꞌẽ Ñemby Yvyrusu Argyll dialeytokuérape. Umichagua dialéytope, gael ñeꞌẽ estándar ñeꞌẽjoaju "Tha Gàidhlig agam" ("Che añeꞌẽ gael ñeꞌẽ"), oñembohasáta "Tha Gàidhlig a'am".
Gána Nawdm ñeꞌẽme, puso ojehai ɦ, majúhkula Ĥ .
Avañeꞌẽme
[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]Avañeꞌẽme oĩ puso[6], hetavépe peteĩ ñeꞌẽky (morfema) ryepýpe.
Saltillo ⟨Ꞌ ꞌ⟩ haꞌe tape hekopetevéva ohai hag̃ua puso[7]. Jepémo, iporeꞌỹgui avañeꞌẽ rairendaty koꞌãgaguakuérape, hetavépe ojeporu ⟨'⟩, ⟨’⟩, ⟨ʼ⟩, ⟨ʻ⟩ hambaꞌe.
Ambue ñeꞌẽnguérape jejuhu
[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]Ogykehai oĩva iguýpe ohechauka mbaꞌeichaitépa ojejuhu puso ryapu yvorapegua ñeꞌe oñeñeꞌeva apytépe:
| Ñeꞌẽaty(ꞌi) | Ñeꞌẽngue | Ñeꞌẽpy | ÑRH | Heꞌise | Jesareko | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Káukaso Yvatekuarahyreike | Abkhaz ñeꞌẽ | аи/ai | [ʔaj] | ꞌnahániriꞌ | ||
| Káukaso Yvatekuarahyreike | Adigeñeꞌẽ | ӏэ/ꞌė | [ʔa] | ꞌjyva/poꞌ | ||
| Semíta | Araveñeꞌẽ | Koꞌãgagua estándar | أغاني/ʾaḡānī | [ʔaˈɣaːniː] | ꞌpuraheikuéraꞌ | Ehecha Hamza. |
| Levantepegua ha Ehitopegua | شقة/šaꞌꞌa | [ˈʃæʔʔæ] | ꞌapartmentꞌ | Corresponds to /q/ or /g/ in other dialects. See Levantine Arabic phonology and Egyptian Arabic phonology | ||
| Fasi ha Tlemce-pegua | قال/ꞌāl | [ˈʔaːl] | ꞌhe saidꞌ | Corresponds to /q/ or /g/ in other dialects. | ||
| Kiranti | Bantawa | चा:वा | [t͡saʔwa] | ꞌdrinking waterꞌ | ||
| Bikol | Vikolñeꞌẽ | bàgo | [ˈbaːʔɡo] | ꞌnewꞌ | ||
| Algonquian | Blackfoot | ᓭᖰ / saꞌáí | [saʔɛ́] | ꞌduckꞌ | ||
| Slavic | Vulgariañeꞌẽ | ъ-ъ/ŭ-ŭ | [ˈʔɤʔɤ] | ꞌnopeꞌ | ||
| Sino-Tibetan | Burmese | မြစ်များ/mrac mya: | [mjiʔ mjá] | ꞌriversꞌ | ||
| Philippine | Sevuñeꞌẽ | gatuo | [ˈgatuʔo] | ꞌbelieveꞌ | ||
| Malajopolinésia | Chamorroñeꞌẽ | haluTembiecharã:Hamzau | [həluʔu] | ꞌsharkꞌ | ||
| Sinitic | Chinañeꞌẽ | Cantonese | 愛/oi3 | [ʔɔːi˧] | ꞌloveꞌ | See Cantonese phonology. |
| Wu | 一级了/ih cih leh | [ʔiɪʔ.tɕiɪʔ.ʔləʔ] | ꞌsuperbꞌ | |||
| Hokkien | 合/ha̍h | [hɐʔ˥] | ꞌto suitꞌ | |||
| Polynesian | Cook Islands Māori | taTembiecharã:Okinai | [taʔi] | ꞌoneꞌ | ||
| Slavic | Chekoñeꞌẽ | používat | [poʔuʒiːvat] | ꞌto useꞌ | See Czech phonology. | |
| Cushitic | Dahalo | maTembiecharã:Hamzaa | [maʔa] | ꞌwaterꞌ | see Dahalo phonology | |
| Germanic | Dinamarkañeꞌẽ | hånd | [ˈhʌ̹nʔ] | ꞌhandꞌ | One of the possible realizations of stød. Depending on the dialect and style of speech, it can be instead realized as laryngealisation of the preceding sound. See Danish phonology. | |
| Germanic | Olandañeꞌẽ | beamen | [bəʔˈaːmə(n)] | ꞌto confirmꞌ | See Dutch phonology. | |
| Germanic | Ingreñeꞌẽ | Multiple dialects | I am | [ʔaɪ ʔæm] (emphatic "am")) or [ʔaɪ æm] | ꞌIꞌ | Glottal stop before initial vowel at the start of a phrase. Elsewhere, optionally, to emphasize a word or separate it from the previous one. |
| RP | uh-oh | [ˈɐʔəʊ] | ꞌuh-ohꞌ | |||
| American | [ˈʌʔoʊ]ⓘ | |||||
| Australian | cat | [kʰæʔ(t)] | ꞌcatꞌ | Allophone of /t/, /k/ or /p/. See glottalization, English phonology, and definite article reduction. | ||
| GA | ||||||
| Estuary | [kʰæʔ] | |||||
| Cockney | [kʰɛ̝ʔ] | |||||
| Scottish | [kʰäʔ] | |||||
| Some Northern England | the | [ʔ] | ꞌtheꞌ | |||
| Geordie | thank you | ꞌthank youꞌ | ||||
| Geordie | people | ꞌpeopleꞌ | ||||
| RP and GA | button | [ˈbɐʔn̩]ⓘ | ꞌbuttonꞌ | |||
| Germanic | Alemaniañeꞌẽ | Northern | Beamter | [bəˈʔamtɐ] | ꞌcivil servantꞌ | Generally all vowel onsets. See Standard German phonology. |
| Hmongic | Hmong ñeꞌẽ | / ob | [ʔo˦] | 'two (2)' | ||
| Tupi | Avañeꞌẽ | 'avañeꞌẽ' | [ãʋ̃ãɲẽˈʔẽ] | 'avañeꞌẽ' | Puꞌaekuéra apytépe añónte. | |
| Polynesian | Havaiñeꞌẽ | [[Hawaiian alphabet|Tembiecharã:OkinaeleTembiecharã:Okinaele]] | [ˈʔɛlɛˈʔɛlɛ] | 'black' | See Hawaiian phonology. | |
| Semitic | Evreoñeꞌẽ | מַאֲמָר/maꞌamar | [maʔămaʁ] | 'article' | Often elided in casual speech. See Modern Hebrew phonology. | |
| Germanic | Ihlandiañeꞌẽ | en | [ʔɛn] | ꞌbutꞌ | Only used according to emphasis, never occurring in minimal pairs. | |
| Malayo-Polynesian | Ilokoñeꞌẽ | nalab-ay | [nalabˈʔaj] | ꞌbland tastingꞌ | Hyphen when occurring within the word. | |
| Malayo-Polynesian | Indonesiañeꞌẽ | bakso | [ˌbäʔˈso] | ꞌmeatballꞌ | Allophone of /k/ or /ɡ/ in the syllable coda. | |
| Northeast-Caucasian | Ingush ñeꞌẽ | кхоъ / qoTembiecharã:Hamza | [qoʔ] | ꞌthreeꞌ | ||
| Hapõicha | Hapõñeꞌẽ | Kagoshima | /kuQ/ | [kuʔ] | ꞌneckꞌ | |
| Malayo-Polynesian | Java ñeꞌẽ | ꦲꦤꦏ꧀ | [änäʔ] | ꞌchildꞌ | Allophone of /k/ in morpheme-final position. | |
| Aslian | Jedek ñeꞌẽ | [wɛ̃ʔ] | ꞌleft sideꞌ | |||
| Northwest-Caucasian | Kavardiañeꞌẽ | ӏэ/ꞌė | [ʔa] | ꞌarm/handꞌ | ||
| Manobo | Kagayanen | saag | [saˈʔaɡ] | ꞌfloorꞌ | ||
| Khasi-Palaungic | Khasi ñeꞌẽ | lyoh | [lʔɔːʔ] | ꞌcloudꞌ | ||
| Mon-Khmer | Khmer | សំអាត / sâmqat | [sɑmʔɑːt] | ꞌto cleanꞌ | See Khmer phonology | |
| Koreanic | Koreañeꞌẽ | 일/il | [ʔil] | ꞌoneꞌ | In free variation with no glottal stop. Occurs only in initial position of a word. | |
| Malayo-Polynesian | Malajoñeꞌẽ | Standard | tidak | [ˈtidäʔ] | ꞌnoꞌ | Allophone of final /k/ in the syllable coda, pronounced before consonants and at end of the a word. In other positions, /ʔ/ has phonemic status only in loanwords from Arabic. See Malay phonology |
| Kelantan-Pattani | ikat | [ˌiˈkaʔ] | ꞌto tieꞌ | Allophone of final /p, t, k/ in the syllable coda. Pronounced before consonants and at the end of a word. | ||
| Terengganu | ||||||
| Malayo-Polynesian | Makasarñeꞌẽ | taʼdoʼdoʼ | [ˌt̪ʰaʔˈɗɔʔɗɔʔ] | ꞌbe exhaustedꞌ | Written as takdokdok, taddoddok, taʼdoddoʼ, taqdoqdoq or taddoddoʼ in other orthography. | |
| Semitic | Maltañeꞌẽ | qattus | [ˈʔattus] | ꞌcatꞌ | ||
| Polynesian | Maoriñeꞌẽ | Taranaki, Whanganui | wahine | [waʔinɛ] | ꞌwomanꞌ | |
| Malayo-Polynesian | Minãkavauñeꞌẽ | waTembiecharã:Hamzaang | [wäʔäŋ] | ꞌyouꞌ | Sometimes written without an apostrophe. | |
| Yok-Utian | Mutsun | tawkaTembiecharã:Hamzali | [tawkaʔli] | ꞌblack gooseberryꞌ | Ribes divaricatum | |
| Kartvelian | Mingrelian | ჸოროფა/?oropha | [ʔɔrɔpʰɑ] | ꞌmborayhuꞌ | ||
| Utoahtéka | Nahuatl ñeꞌẽ | tahtli | [taʔtɬi]ⓘ | ꞌtúvaꞌ | Often left unwritten. | |
| Plateau-Penutian | Nez Perce | yáakaʔ | [ˈjaːkaʔ] | ꞌblack bearꞌ | ||
| Tupi | Ñeꞌẽngatu | ai | [aˈʔi] | ꞌslothꞌ | Transcription (or absence thereof) varies. | |
| Algonquian | Ojibwe | ᒪᓯᓇᐃᑲᓐ/mazina'igan | [ˌmʌzɪˌnʌʔɪˈɡʌn] | ꞌa book; a letter; a document; a paperꞌ | Merges with /h/ in some dialects. See Ojibwe phonology. | |
| Ryukyuan | Okinaguañeꞌẽ | 音/utu | [ʔutu] | ꞌsoundꞌ | ||
| Indo-Iranian | Persiañeꞌẽ | معنی/maꞌni | [maʔni] | ꞌmeaningꞌ | See Persian phonology. | |
| Slavic | Poloniañeꞌẽ | era | [ʔɛra] | ꞌeraꞌ | Most often occurs as an anlaut of an initial vowel (Ala ‒> [Ɂala]). See Polish phonology#Glottal stop. | |
| Mura | Pirahãñeꞌẽ | baíxi | [ˈmàí̯ʔì] | ꞌparentꞌ | ||
| Romance | Portugalñeꞌẽ | Vernacular Brazilian | ê-ê | [ˌʔe̞ˈʔeː] | ꞌyeah rightꞌ | Marginal sound. Does not occur after or before a consonant. In Brazilian casual speech, there is at least one [ʔ]–vowel length–pitch accent minimal pair (triply unusual, the ideophones short ih vs. long ih). See Portuguese phonology. |
| Some speakers | à aula | [ˈa ˈʔawlɐ] | ꞌto the classꞌ | |||
| Oceanic | Rotuman | ʻusu | [ʔusu] | ꞌto boxꞌ | ||
| Ehlávo | Rrusiañeꞌẽ | не-а / ne-a | [ˈnʲeʔə] | ꞌnopeꞌ | ||
| Polynesian | Samoan | maTembiecharã:Okinai | [maʔi] | ꞌsickness/illnessꞌ | ||
| Romance | Sardiniañeꞌẽ | Some dialects of Barbagia | unu pacu | [ˈuːnu paʔu] | ꞌa littleꞌ | Intervocalic allophone of /n, k, l/. |
| Some dialects of Sarrabus | sa luna | [sa ʔuʔa] | ꞌthe moonꞌ | |||
| Slavic | Serbo-Croatian | i onda | [iː ʔô̞n̪d̪a̠] | ꞌand thenꞌ | Optionally inserted between vowels across word boundaries.[8] See Serbo-Croatian phonology | |
| Isolate | Seri | he | [ʔɛ] | ꞌIꞌ | ||
| Cushitic | Somaliñeꞌẽ | baʼ | [baʔ] | ꞌcalamityꞌ | though /ʔ/ occurs before all vowels, it is only written medially and finally. See Somali phonology | |
| Romance | Ehpañañeꞌẽ | Nikaraguapegua | más alto | [ˈma ˈʔal̻t̻o̞] | 'yvateve' | Marginal sound or allophone of /s/ between vowels in different words. Does not occur after or before a consonant. See Spanish phonology. |
| Jukatãmegua | cuatro años | [ˈkwatɾo̞ ˈʔãɲo̞s] | 'irundy ary' | |||
| Salishan | Squamish | Sḵwx̱wú7mesh sníchim | [sqʷχʷoʔməʃ snit͡ʃim] | ꞌSquamish languageꞌ | ||
| Philippine | Tagaloñeꞌẽ | aaâ | [ʔɐʔɐˈʔaʔ] | ꞌto pooꞌ (fut.) | See Tagalog phonology. | |
| Polynesian | Tahitian | puaTembiecharã:Okinaa | [puaʔa] | ꞌpigꞌ | ||
| Tai-Kadai | Taiñe'ẽ | อา/ꞌā | [ʔaː] | ꞌuncle/auntꞌ (fatherꞌs younger sibling) | ||
| Polynesian | Tongan | tuTembiecharã:Okinau | [tuʔu] | ꞌstandꞌ | ||
| Samoyedic | Tundra Nenets | [[Cyrillic script|выTembiecharã:Hamza]]/vyꞌ | [wɨʔ] | ꞌtundraꞌ | ||
| Vietic | Viehnañeꞌẽ | oi | [ʔɔj˧] | ꞌsultryꞌ | In free variation with no glottal stop. See Vietnamese phonology. | |
| Finnic | Vyroñeꞌẽ | piniq | [ˈpinʲiʔ] | ꞌdogsꞌ | "q" is Võro plural marker (maa, kala, "land", "fish"; maaq, kalaq, "lands", "fishes"). | |
| Isolate | Wagiman ñeꞌẽ | jamh | [t̠ʲʌmʔ] | ꞌto eatꞌ (perf.) | ||
| Omotic | Welayta ñeꞌẽ | 7írTi | [ʔirʈa] | ꞌwetꞌ | ||
| Polynesian | Wallis ñeꞌẽ | maTembiecharã:Okinauli | [maʔuli] | ꞌlifeꞌ | ||
Ehecha avei
[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]Manduꞌapy
[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]- ↑ Umeda, Noriko. „Occurrence of Glottal Stops in Fluent Speech“ (in en). The Journal of the Acoustical Society of America, 64 (1), 88–94 (1978). DOI:10.1121/1.381959. PMID 712005.
- ↑ Error on call to template:cite web: Parameters url and title must be specifiedMorrow, Paul (March 16, 2011).
- ↑ Tagalog Reading Booklet. 2007. pp. 5–6.
- ↑ Proposal to Add Latin Small Letter Glottal Stop to the UCS
- ↑ Browne, Rachel (12 March 2015). "What's in A Name? a Chipewyan's Battle Over Her Native Tongue (in en)."
- ↑ Natalia Krivoshein de Canese. Gramática de la lengua guaraní. Asunción: Colección Ñemity, 1994, p. 23-28. Ojehecha https://www.staff.uni-mainz.de/lustig/guarani/ortografia/ortografia.html-pe, 20 jasypoapy 2025.
- ↑ Alfabeto Guaraní – Nomenclatura Gramatical. https://www.scribd.com/document/502780757/2-Alfabeto-guarani-nomenclatura-gramatical-pptx. Oñeporandu 20 jasypoapy 2025.
- ↑ Mandu'apýpe ojejavy: Etiqueta
<ref>no válida; no se ha definido el contenido de las referencias llamadasLandau68
Bibliografía rehegua
[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]