Eho kuatia retepýpe

Puso

Vikipetãmegua

Puso térã pundie peteha ahyꞌopyꞌapegua haꞌe peteĩ ñeꞌẽpu pundiegua ojeporúva heta ñeꞌẽngue oñeñeꞌẽvape, ojejapóva ohapejokóvo arapytu osyryha ñeꞌẽsẽ rapé​pe térã, jaꞌe porãsérõ, ahyꞌopyꞌá​pe. Ñeꞌẽpuandu Raity Hetatetãmegua (ÑRH) ohechauka pe taipu ⟨ʔ⟩ reheve.

Arapytu osyry rupi ahyꞌopyꞌápe, jeryrýi ahyꞌopyꞌapegua ojoko térã oiko hekopeꞌỹramo osẽvo kanguy ha oguejývo sapyꞌa imbarete.[1]

Tape rechaukaha British Columbia​pe ojeporúva papapy ⟨7⟩ ojehechauka hag̃ua /ʔ/ Squamish ñeꞌeme.

Heta ñeꞌẽ – araveñeꞌẽ​icha – tekoymaguare (karaiñeꞌẽme: tradicional) morromaraitý​pe, puso ojembohaity apóhtrofo ⟨ʼ⟩ térã techaukaha ⟨ʾ⟩ reheve, haꞌéva ÑRH rai ⟨ʔ⟩ ypykue. Heta Polinésia ñeꞌẽ​me oiporúva Rróma raity, jepémo, puso ojehai peteĩ apóhtrofo ojeréva reheve, ⟨ʻ⟩ (ojeheróvaʻokina havaiñeꞌẽ ha samoañeꞌẽ​me), ojeporúva jepi avei oñembohasa hag̃ua araveñeꞌẽ ayin (avei ⟨ʽ⟩) ha haꞌe tai ypykue ÑRH-pegua pundie pytuhẽha farĩhepegua oñeꞌẽsẽva ⟨ʕ⟩-pe g̃uarã. Malajoñeꞌẽ​me puso ojehechauka tai ⟨k⟩ rupive (ñeꞌẽpy pahápe), vyro ñeꞌẽ ha maltañeꞌẽ​me ⟨q⟩ rupive. Ambue tape ojehai hag̃ua puso haꞌe saltillo ⟨Ꞌ ꞌ⟩ (majúhkula ha minúhkula), ojeporúva ñeꞌẽme haꞌévaicha tlapanec ñeꞌẽ ha Rapa Nui ñeꞌẽ.

Ambue taitýpe oreko avei tai ojeporúva ombohechauka hag̃ua puso, techapyrã evréo rai aleph ⟨א⟩ ha Sirílo raity rai ''palochka'' ⟨Ӏ⟩, ojeporúva heta Káukaso ñeꞌẽnguéra​pe. Arávia raity oiporu hamza ⟨ء⟩, ikatúva ou mokõive asénto​icha ha tai isãsóvaicha (jepe achegety reheguaꞌỹva). Túndra nénety ñeꞌẽ​me, ombohechauka chupe taikuéra apóhtrofo ⟨ʼ⟩ ha apóhtrofokõi ⟨ˮ⟩. Hapoñeꞌẽ​me, puso oiko myangekói ha pochy ñeꞌẽndyi​kuéra pahaitépe ha oñembohechauka tai ⟨っ⟩ reheve.

Hetave Filipíno ñeꞌẽnguéra jehechaukarã taitypeguá​pe, puso ndorekói mbohaity rape (ingleñe'ẽ: symbolization) ojoajúva. Hakatu hetavépe peteĩ ñeꞌẽty oñepyrũva puꞌae rai reheve (techapyrã tagaloñeꞌẽ aso, "jagua") oñembohéra meme peteĩ puso noñemohechaukáiva reheve upe puꞌae mboyve (alemaniañeꞌẽ koꞌãgagua ha hausañeꞌẽ​meguáicha). Oĩ jehaikaturã oipurúva guión, apóhtroofo ojeréva rangue, puso ojehúramo ñeꞌe mbytépe (techapyrã, tagaloñeꞌẽ pag-ibig, "mborayhu"; térã visajañeꞌẽ gabi-i, "pyhare"). Oikóramo peteĩ ñeꞌẽpy pahaitépe, puꞌae paha ikatu ojehai acento circunflejo reheve (ojekuaáva pakupyâ ramo) mokõivéva puatã ha puso oúramo puꞌae pahaitépe (techapyrã, basâ, "heꞌõ") térã peteĩ acento grave (ojekuaáva paiwà ramo) puso oúramo puꞌae pahaitépe, hakatu puatã ojehu paha mboyveguápe (techapyrã, batà, "mitã"). [2][3]

Oĩva Kanada ypyháicha ñeꞌẽnguérape, koꞌýte oĩva salishan ñeꞌẽnguéra, oipyhýva IPA tai ⟨ʔ⟩ ijehaikaturã​me. Oĩ umíva apytépe ojehúva majúhkula ha minúhkula, ⟨Ɂ⟩ ha ⟨ɂ⟩. [4] Papapy ⟨7⟩ térã peteĩ porandu rechaukaha sapyꞌánte oñemyengovia ⟨ʔ⟩ rehe, ha ojeiporavove ñeꞌẽme haꞌeháicha squamish ñeꞌẽ. SENĆOŦEN rehegua – hiꞌachegety hetavehápe ijojahaꞌỹva ambue salish ñeꞌẽnguéra​gui – ombohováivo oipuru kóma ⟨,⟩ ohechauka hagua puso, jepémo ipyhypyrã.

Ary 2015, mokõi kuña Kanada Yvyrupa Yvatekuarahyreiké​pe ombohovái yvyrupa sãmbyhyhápe ndohejáigui chupekuéra oipuru tai ⟨ʔ⟩ imembykuña rérape: Sahaiʔa, téra chipewyan ñeꞌẽ​me, ha Sakaeʔah, téra slavey ñeꞌẽ​me (mokõi téra añetehápe ijypy ojoajúva). Yvyvore rembiguái omosus‍ũ Kuatiatãꞌi Jekuaaukaha yvyvorepegua ha tetãmeguakuéra ndaikatuiha ohechauka pe tai. Mokõi kuña oheramoĩ chupekuéra taiky ⟨-⟩ reheve ⟨ʔ⟩ rangue, omboguata aja ombohovaiha pe jokuairape. [5]

Puso jeporu haꞌe peteĩ mbaꞌe ojehechakuaáva Ehkósia gael ñeꞌẽ Ñemby Yvyrusu Argyll dialeytokuérape. Umichagua dialéytope, gael ñeꞌẽ estándar ñeꞌẽjoaju "Tha Gàidhlig agam" ("Che añeꞌẽ gael ñeꞌẽ"), oñembohasáta "Tha Gàidhlig a'am".

Gána Nawdm ñeꞌẽ​me, puso ojehai ɦ, majúhkula Ĥ .

Avañeꞌẽme oĩ puso[6], hetavépe peteĩ ñeꞌẽky (morfema) ryepýpe.

Saltillo ⟨Ꞌ ꞌ⟩ haꞌe tape hekopetevéva ohai hag̃ua puso[7]. Jepémo, iporeꞌỹgui avañeꞌẽ rairendaty koꞌãgaguakuérape, hetavépe ojeporu ⟨'⟩, ⟨’⟩, ⟨ʼ⟩, ⟨ʻ⟩ hambaꞌe.

Ambue ñeꞌẽnguérape jejuhu

[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]

Ogykehai oĩva iguýpe ohechauka mbaꞌeichaitépa ojejuhu puso ryapu yvorapegua ñeꞌe oñeñeꞌeva apytépe:

Ñeꞌẽaty(ꞌi) Ñeꞌẽngue Ñeꞌẽpy ÑRH Heꞌise Jesareko
Káukaso Yvatekuarahyreike Abkhaz ñeꞌẽ аи/ai [ʔaj] ꞌnahániriꞌ
Káukaso Yvatekuarahyreike Adigeñeꞌẽ ӏэ/ė [ʔa] ꞌjyva/poꞌ
Semíta Araveñeꞌẽ Koꞌãgagua estándar أغاني/ʾaḡānī [ʔaˈɣaːniː] ꞌpuraheikuéraꞌ Ehecha Hamza.
Levantepegua ha Ehitopegua شقة/šaꞌꞌa [ˈʃæʔʔæ] ꞌapartmentꞌ Corresponds to /q/ or /g/ in other dialects. See Levantine Arabic phonology and Egyptian Arabic phonology
Fasi ha Tlemce-pegua قال/ꞌāl [ˈʔaːl] ꞌhe saidꞌ Corresponds to /q/ or /g/ in other dialects.
Kiranti Bantawa चा:वा [t͡saʔwa] ꞌdrinking waterꞌ
Bikol Vikolñeꞌẽ bàgo [ˈbaːʔɡo] ꞌnewꞌ
Algonquian Blackfoot ᓭᖰ / saꞌáí [saʔɛ́] ꞌduckꞌ
Slavic Vulgariañeꞌẽ ъ-ъ/ŭ-ŭ [ˈʔɤʔɤ] ꞌnopeꞌ
Sino-Tibetan Burmese မြစ်များ/mrac mya: [mjiʔ mjá] ꞌriversꞌ
Philippine Sevuñeꞌẽ gatuo [ˈgatuʔo] ꞌbelieveꞌ
Malajopolinésia Chamorroñeꞌẽ haluTembiecharã:Hamzau [həluʔu] ꞌsharkꞌ
Sinitic Chinañeꞌẽ Cantonese /oi3 [ʔɔːi˧] ꞌloveꞌ See Cantonese phonology.
Wu 一级了/ih cih leh [ʔiɪʔ.tɕiɪʔ.ʔləʔ] ꞌsuperbꞌ
Hokkien /ha̍h [hɐʔ˥] ꞌto suitꞌ
Polynesian Cook Islands Māori taTembiecharã:Okinai [taʔi] ꞌoneꞌ
Slavic Chekoñeꞌẽ používat [poʔuʒiːvat] ꞌto useꞌ See Czech phonology.
Cushitic Dahalo maTembiecharã:Hamzaa [maʔa] ꞌwaterꞌ see Dahalo phonology
Germanic Dinamarkañeꞌẽ hånd [ˈhʌ̹nʔ] ꞌhandꞌ One of the possible realizations of stød. Depending on the dialect and style of speech, it can be instead realized as laryngealisation of the preceding sound. See Danish phonology.
Germanic Olandañeꞌẽ beamen [bəʔˈaːmə(n)] ꞌto confirmꞌ See Dutch phonology.
Germanic Ingreñeꞌẽ Multiple dialects I am [ʔaɪ ʔæm] (emphatic "am")) or [ʔaɪ æm] ꞌIꞌ Glottal stop before initial vowel at the start of a phrase. Elsewhere, optionally, to emphasize a word or separate it from the previous one.
RP uh-oh [ˈɐʔəʊ] uh-oh
American [ˈʌʔoʊ]ⓘ
Australian cat [kʰæʔ(t)] ꞌcatꞌ Allophone of /t/, /k/ or /p/. See glottalization, English phonology, and definite article reduction.
GA
Estuary [kʰæʔ]
Cockney [kʰɛ̝ʔ]
Scottish [kʰäʔ]
Some Northern England the [ʔ] ꞌtheꞌ
Geordie thank you ꞌthank youꞌ
Geordie people ꞌpeopleꞌ
RP and GA bu​tt​on [ˈbɐʔn̩]ⓘ ꞌbuttonꞌ
Germanic Alemaniañeꞌẽ Northern Beamter [bəˈʔamtɐ] ꞌcivil servantꞌ Generally all vowel onsets. See Standard German phonology.
Hmongic Hmong ñeꞌẽ   / ob [ʔo˦] 'two (2)'
Tupi Avañeꞌẽ 'avañeꞌẽ' [ãʋ̃ãɲẽˈʔẽ] 'avañeꞌẽ' Puꞌaekuéra apytépe añónte.
Polynesian Havaiñeꞌẽ [[Hawaiian alphabet|Tembiecharã:OkinaeleTembiecharã:Okinaele]] [ˈʔɛlɛˈʔɛlɛ] 'black' See Hawaiian phonology.
Semitic Evreoñeꞌẽ מַאֲמָר/maꞌamar [maʔămaʁ] 'article' Often elided in casual speech. See Modern Hebrew phonology.
Germanic Ihlandiañeꞌẽ en [ʔɛn] ꞌbutꞌ Only used according to emphasis, never occurring in minimal pairs.
Malayo-Polynesian Ilokoñeꞌẽ nalab-ay [nalabˈʔaj] ꞌbland tastingꞌ Hyphen when occurring within the word.
Malayo-Polynesian Indonesiañeꞌẽ bakso [ˌbäʔˈso] ꞌmeatballꞌ Allophone of /k/ or /ɡ/ in the syllable coda.
Northeast-Caucasian Ingush ñeꞌẽ кхоъ / qoTembiecharã:Hamza [qoʔ] ꞌthreeꞌ
Hapõicha Hapõñeꞌẽ Kagoshima /kuQ/ [kuʔ] ꞌneckꞌ
Malayo-Polynesian Java ñeꞌẽ ꦲꦤꦏ꧀ [änäʔ] ꞌchildꞌ Allophone of /k/ in morpheme-final position.
Aslian Jedek ñeꞌẽ [wɛ̃ʔ] ꞌleft sideꞌ
Northwest-Caucasian Kavardiañeꞌẽ ӏэ/ꞌė [ʔa] ꞌarm/handꞌ
Manobo Kagayanen saag [saˈʔaɡ] ꞌfloorꞌ
Khasi-Palaungic Khasi ñeꞌẽ lyoh [lʔɔːʔ] ꞌcloudꞌ
Mon-Khmer Khmer សំអាត / sâmqat [sɑmʔɑːt] ꞌto cleanꞌ See Khmer phonology
Koreanic Koreañeꞌẽ /il [ʔil] ꞌoneꞌ In free variation with no glottal stop. Occurs only in initial position of a word.
Malayo-Polynesian Malajoñeꞌẽ Standard tidak [ˈtidäʔ] ꞌnoꞌ Allophone of final /k/ in the syllable coda, pronounced before consonants and at end of the a word. In other positions, /ʔ/ has phonemic status only in loanwords from Arabic. See Malay phonology
Kelantan-Pattani ikat [ˌiˈkaʔ] ꞌto tieꞌ Allophone of final /p, t, k/ in the syllable coda. Pronounced before consonants and at the end of a word.
Terengganu
Malayo-Polynesian Makasarñeꞌẽ taʼdoʼdoʼ [ˌt̪ʰaʔˈɗɔʔɗɔʔ] ꞌbe exhaustedꞌ Written as takdokdok, taddoddok, taʼdoddoʼ, taqdoqdoq or taddoddoʼ in other orthography.
Semitic Maltañeꞌẽ qattus [ˈʔattus] ꞌcatꞌ
Polynesian Maoriñeꞌẽ Taranaki, Whanganui wahine [waʔinɛ] ꞌwomanꞌ
Malayo-Polynesian Minãkavauñeꞌẽ waTembiecharã:Hamzaang [wäʔäŋ] ꞌyouꞌ Sometimes written without an apostrophe.
Yok-Utian Mutsun tawkaTembiecharã:Hamzali [tawkaʔli] ꞌblack gooseberryꞌ Ribes divaricatum
Kartvelian Mingrelian ჸოროფა/?oropha [ʔɔrɔpʰɑ] ꞌmborayhuꞌ
Utoahtéka Nahuatl ñeꞌẽ tahtli [taʔtɬi]ⓘ ꞌtúvaꞌ Often left unwritten.
Plateau-Penutian Nez Perce yáakaʔ [ˈjaːkaʔ] ꞌblack bearꞌ
Tupi Ñeꞌẽngatu ai [aˈʔi] sloth Transcription (or absence thereof) varies.
Algonquian Ojibwe ᒪᓯᓇᐃᑲᓐ/mazina'igan [ˌmʌzɪˌnʌʔɪˈɡʌn] ꞌa book; a letter; a document; a paperꞌ Merges with /h/ in some dialects. See Ojibwe phonology.
Ryukyuan Okinaguañeꞌẽ /utu [ʔutu] ꞌsoundꞌ
Indo-Iranian Persiañeꞌẽ معنی/maꞌni [maʔni] ꞌmeaningꞌ See Persian phonology.
Slavic Poloniañeꞌẽ era [ʔɛra] ꞌeraꞌ Most often occurs as an anlaut of an initial vowel (Ala ‒> [Ɂala]). See Polish phonology#Glottal stop.
Mura Pirahãñeꞌẽ baíxi [ˈmàí̯ʔì] ꞌparentꞌ
Romance Portugalñeꞌẽ Vernacular Brazilian ê-ê [ˌʔe̞ˈʔeː] ꞌyeah rightꞌ Marginal sound. Does not occur after or before a consonant. In Brazilian casual speech, there is at least one [ʔ]–vowel length–pitch accent minimal pair (triply unusual, the ideophones short ih vs. long ih). See Portuguese phonology.
Some speakers à aula [ˈa ˈʔawlɐ] ꞌto the classꞌ
Oceanic Rotuman ʻusu [ʔusu] ꞌto boxꞌ
Ehlávo Rrusiañeꞌẽ не-а / ne-a [ˈnʲeʔə] ꞌnopeꞌ
Polynesian Samoan maTembiecharã:Okinai [maʔi] ꞌsickness/illnessꞌ
Romance Sardiniañeꞌẽ Some dialects of Barbagia unu pacu [ˈuːnu paʔu] ꞌa littleꞌ Intervocalic allophone of /n, k, l/.
Some dialects of Sarrabus sa luna [sa ʔuʔa] ꞌthe moonꞌ
Slavic Serbo-Croatian i onda [iː ʔô̞n̪d̪a̠] ꞌand thenꞌ Optionally inserted between vowels across word boundaries.[8] See Serbo-Croatian phonology
Isolate Seri he [ʔɛ] ꞌIꞌ
Cushitic Somaliñeꞌẽ baʼ [baʔ] ꞌcalamityꞌ though /ʔ/ occurs before all vowels, it is only written medially and finally. See Somali phonology
Romance Ehpañañeꞌẽ Nikaraguapegua s alto [ˈma ˈʔal̻t̻o̞] 'yvateve' Marginal sound or allophone of /s/ between vowels in different words. Does not occur after or before a consonant. See Spanish phonology.
Jukatãmegua cuatro años [ˈkwatɾo̞ ˈʔãɲo̞s] 'irundy ary'
Salishan Squamish Sḵwx̱wú7mesh sníchim [sqʷχʷoʔməʃ snit͡ʃim] ꞌSquamish languageꞌ
Philippine Tagaloñeꞌẽ aaâ [ʔɐʔɐˈʔaʔ] ꞌto pooꞌ (fut.) See Tagalog phonology.
Polynesian Tahitian puaTembiecharã:Okinaa [puaʔa] ꞌpigꞌ
Tai-Kadai Taiñe'ẽ /ꞌā [ʔaː] ꞌuncle/auntꞌ (fatherꞌs younger sibling)
Polynesian Tongan tuTembiecharã:Okinau [tuʔu] ꞌstandꞌ
Samoyedic Tundra Nenets [[Cyrillic script|выTembiecharã:Hamza]]/vyꞌ [wɨʔ] ꞌtundraꞌ
Vietic Viehnañeꞌẽ oi [ʔɔj˧] ꞌsultryꞌ In free variation with no glottal stop. See Vietnamese phonology.
Finnic Vyroñeꞌẽ piniq [ˈpinʲiʔ] ꞌdogsꞌ "q" is Võro plural marker (maa, kala, "land", "fish"; maaq, kalaq, "lands", "fishes").
Isolate Wagiman ñeꞌẽ jamh [t̠ʲʌmʔ] ꞌto eatꞌ (perf.)
Omotic Welayta ñeꞌẽ 7írTi [ʔirʈa] ꞌwetꞌ
Polynesian Wallis ñeꞌẽ maTembiecharã:Okinauli [maʔuli] ꞌlifeꞌ
  1. Umeda, Noriko. „Occurrence of Glottal Stops in Fluent Speech“ (in en). The Journal of the Acoustical Society of America, 64 (1), 88–94 (1978). DOI:10.1121/1.381959. PMID 712005. 
  2. Error on call to template:cite web: Parameters url and title must be specifiedMorrow, Paul (March 16, 2011).
  3. Tagalog Reading Booklet. 2007. pp. 5–6.
  4. Proposal to Add Latin Small Letter Glottal Stop to the UCS
  5. Browne, Rachel (12 March 2015). "What's in A Name? a Chipewyan's Battle Over Her Native Tongue (in en)."
  6. Natalia Krivoshein de Canese. Gramática de la lengua guaraní. Asunción: Colección Ñemity, 1994, p. 23-28. Ojehecha https://www.staff.uni-mainz.de/lustig/guarani/ortografia/ortografia.html​-pe, 20 jasypoapy 2025.
  7. Alfabeto Guaraní – Nomenclatura Gramatical. https://www.scribd.com/document/502780757/2-Alfabeto-guarani-nomenclatura-gramatical-pptx. Oñeporandu 20 jasypoapy 2025.
  8. Mandu'apýpe ojejavy: Etiqueta <ref> no válida; no se ha definido el contenido de las referencias llamadas Landau68

    Bibliografía rehegua

    [jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]