Siria
|
||||||
| Tetã Ñe'ẽ akã: Ndorekoi | ||||||
| Tetã Momorãhéi: Homat el Diyar | ||||||
| Tavusu • Távayguakuéra • Koortenata |
Ndamáko[1] 1.569.394 33° 30' N 36° 18 E |
|||||
| Táva guasúve | Ndamáko[1] | |||||
| Ñe'ẽ tetãkua | Áraveñe'ẽ | |||||
| Ysaja porokuáigua | Tavakuairetã ñembomburuvichahápe[2] | |||||
|
Tendota
Primer Ministro |
Bashar al-Asad Wael Nader al-Halqi |
|||||
| Independencia Mburuvi otomano-gua Hyãsiaygua |
1 jasyporundy ary 1918-pe 17 de abril de 1946 |
|||||
| Ape tetãkui • Mba • % ygua tembe'y Costas |
Ñemoĩha 87º 185,180 km2 0,06 3.098 km |
|||||
| Távayguakuéra • Mba • Densidad |
Ñemoĩha 55º 18.000.000 99 hab/km2 |
|||||
| PIB (nominal) • Mba • PIB per cápita |
n/d n/d |
|||||
| PIB (PPA) • Mba • PIB per cápita |
||||||
| IDH (2012) | 0,648[3] (116º) – Mbytépe | |||||
| Viru | Libra siria (SYP) |
|||||
| Tetãygua héra | Siriagua | |||||
| Yvy Árapehẽ • Arahaku pe |
UTC+2 UTC+3 |
|||||
| Ñanduti hera | .sy |
|||||
| Pumbyry hera | +963 |
|||||
| Ñe'ẽmombyry ñe'ẽpehẽtai | 6CA-6CZ, YKA-YKZ |
|||||
| Código ISO | 760 / SYR / SY | |||||
| Miembro de: ONU | ||||||
| Opaite tetã yvygua | ||||||
Siria (áraveñe'ẽme: سوريا - Sūriyā), héra ete, Tavakuairetã Árave Siria[4] (الجمهوريّة العربيّة السّوريّة - Al-Ŷumhūriyya Al-`Arabiyya As-Sūriyya), ha'e peteĩ tetã oĩva Kuarahyreike Asia,[5] para Yvy mbytépe rembe'ýpe,[6] ha ijerére ojejuhu yvate gotyo Tuykia, kuarahyresẽ gotyo Irak, ñemby gotyo Israel ha Horytaña, ha kuarahyreike gotyo Lívano.[7] Siria oĩ avei Tetãnguéra Joajúpe.[8]
Siria oreko 20.000.000 ava kuéra ipype, opaite nunga oñe'ẽva áraveñe'ẽ. Opaite nunga avei ojerovia islã rape, sunismo rape oreko hetave jeroviaha. Musulmã nguéra ndaha'éiva sunita Siria-pe oĩ druso kuéra, alaguita kuéra ha chi'ita kuéra.
Ary 1963 guive pe Aty Baath Árave Tekoha oisãmbyhy Siria omoñe'ẽvo tetã sarambi (estado de emergencia) ha ary 1970 guive tendota Siriagua ha'e ñemoñare Asad pegua. Ko'ãga, Mburuvicha Siria pegua ha'e Bashar al-Asad, Hafez al-Asad ra'y, oisãmbyhy akue Siria retã ary 1970 guive imanópe ary 2000 peve.
Itáva kuéra orekovéva tavayguakuéra ha'e:
| Táva kuéra Siriagua | ||||||
| p. | Táva | Ava kuéra | Tetãvore | |||
| Táva héra latinañe'ẽme | áraveñe'ẽme | Ary 1981 jepapa | Ary 2006 jepapa nunga | |||
| 1. | Ḥalab (Aleppo) | حلب | 1.626.218 | 3.000.000 nunga (2007) | Aleppo | |
| 2. | Dimašq (Damasco) | دمشق | 1.112.214 | 3.000.000 nunga (2007) | Ndamáko | |
| 3. | Ḥimṣ (Homs) | حمص | 346.871 | 798.781 | Homs | |
| 4. | Ḥamāh (Hama) | حماة | 177.208 | 477.812 | Hama | |
| 5. | al-Lādhiqīyāh (Latakia) | اللاذقية | 196.791 | 347.026 | Latakia | |
| 6. | Dayr al-Zawr (Deir Ezzor) | دير الزور | 92.091 | 252.588 | Deir Ezzor | |
| 7. | al-Raqqāh (Raqqa) | الرقة | 87.138 | 182.394 | al-Raqqāh | |
| 8. | al-Bāb | الباب | 30.008 | 137.565 | Aleppo | |
| 9. | Idlib | إدلب | 51.682 | 135.619 | Idlib | |
| 10. | Dūmā | دوما | 51.337 | 114.761 | Ndamáko Chokokue | |
Mandu'apy[jehaijey | editar código]
- ↑ 1,0 1,1 «Damasco capital de Siria» (en español). Consultado el 7 de marzo de 2011.
- ↑ http://www.scribd.com/doc/81771718/Qordoba-Translation-of-the-Syrian-Constitution-Modifications-15-2-2012. Constitution of Syria 2012. Retrieved 2012-05-02
- ↑ Informe sobre desarrollo humano 2013 (html) Consultado el 17 de julio de 2013
- ↑ «HRW Atlas Mundial: Siria» (en español). Consultado el 7 de marzo de 2011.
- ↑ «Oriente Medio: Luventicus» (en español). Consultado el 7 de marzo de 2011.
- ↑ «El Mar Mediterráneo en Clubdemar» (en español). Consultado el 7 de marzo de 2011.
- ↑ «Mapa gegráfico de Siria» (en español). Consultado el 7 de marzo de 2011.
- ↑ Organización de las Naciones Unidas http://es.wikipedia.org/wiki/Anexo:Estados_miembros_de_las_Naciones_Unidas#cite_note-RAU-5 Revisado el 15 de marzo del 2011
Arandukapurupyre[jehaijey | editar código]
- Nikolaos van Dam, The Struggle for Power in Syria: Politics and Society under Asad and the Ba'ath Party (I. B. Tauris, 2011)
- Paton, L. B. (1981). The Early History of Syria and Palestine. ISBN 978-1-113-53822-2.
- Maoz, M.; A. Yaniv, ed. (1986). Syria Under Assad. ISBN 978-0-312-78206-1.
- Seale, Patrick (1987). The Struggle for Syria. ISBN 978-0-300-03944-3.
- Alfred Schlicht, The role of foreign powers in the history of Lebanon ands Syria from 1799 to 1861. In: Journal of Asian History 14 (1980).