Yvate Koréa

Vikipetãmegua
조선민주주의인민공화국
Chosŏn Minjujuŭi Inmin Konghwaguk[1]
Korea Tekoha Tetã
Jokopytyjojáva
{{{nombre_común}}}


Poyvi

Ha'erã'i
Tetã ñe'ẽ akã: 강성대국 Gangseongdaeguk
(koreañe'ẽme: «Tetã guasu mbarete ha pu'aka»)
Tetã Momorãhéi: 애국가 Achimŭn pinnara
(‘Tetã jehayhu purahéi’)
Tavusu
(ha táva tuichavéva)
Pionyang
Ñe'ẽ tee koreañe'ẽ
Tetãygua réra koreáno, Yvate Koreagua
Tekuái reko Tekoha Tetã[2] juche[3]
Presidente Eterno
Presidente de la Comisión Nacional de Defensa
Pte. del presidium
Premier
Kim Il-sung
Kim Jong-un


Pak Pong-ju
Tetã Amandaje Asamblea Suprema del Pueblo
Hekosãso

 • Declaración
Mburuvi Hapõ pegua
15 jasypoapy ary 1945-pe
9 jasyporundy ary 1948-pe
Yvy apekue Ñemoĩha 99.º
 • Opaite 120 540 km²
 • Y (%) 4,87%
Tembe'y 1 673 km
Yvyty yvatevéva Monte Paektu
Ava hetakue Ñemoĩha 48.º
 • Hetakue 24052231[4] hab. (2008)
 • Typy'ũ 198,3 hab./km²*
 • Opaite (2011) USD 40 000 millones aprox.[5]
 • Per cápita USD2 400
 • Per cápita $ 1600
IDH (2012) Tembiecharã:Cr
Viru Won norcoreano
(₩, KPW)
Ára PYT (UTC +8:30)
 • Arahakúpe Ndorekói
Tetã renda tee Ñandutíme .kp
COI Jehero PRK
Opaite Tetã Yvýgui
[editar datos en Wikidata]

Koréa Tetarã Retã Jekopytyjojáva (koreañe'ẽme: 조선 민주주의 인민 공화국, Chosŏn Minjujuŭi Inmin Konghwaguk) ―ojeikuaavéva Yvate Koréa oñemoingoe hag̃ua Ñemby Koréagui, ha'e peteĩ tetã Ásia pegua.

Opyta yvate gotyo Koréa yvyapýpe, ijerére ojejuhu kuarahyresẽ ha yvate China Tekoha Tetã, para Hapõ ha para Sa'yju imbytépe, ojejuhu yvate kuarahyresẽite gotyo Rrúsia, ñemby gotyo ojejuhu Ñemby Koréa ha kuarahyreike gotyo ojejuhu para Sa'yju.

Koréa Mburuvi oisãmbyhy akue opa Koréa yvyapýre, Hapõ oñembojára hese peve, Ñorairõ Rrúsia-Hapõ ary 1905 rire. Ary 1945 ―Mokõiha Ñorairõ Guasu rireite― pe Koréa yvyapy oñemboja'o mokõi pehẽnguépe, peteĩva Joaty Soviétiko pegua ha ambuéva Tetãvore Joapykuéra pegua. Ary 1948-jave, mokõi pehẽngue ohupyty sãso ha mokõiva oñembojarase akue opaite pe Koréa yvyapýre, ha upévare oñepyrũ pe Koréa ñorairõ ary 1950-jave. Ko'ãga peve oñorairõ, hákatu ndaipóri jejuka.[6]

Mandu'apy[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]

  1. «Administrative Population and Divisions Figures (#26)Archive copy» (en inglés) (PDF). DPRK: The Land of the Morning Calm. Permanent Committee on Geographical Names for British Official Use (2003-04). Archivado desde el original, el 2006-09-252006-09-25. Ojehechákuri árape: 10-10-20062014-05-05.
  2. Política en la RPDC.
  3. Korean Friendship Association (KFA). «Political System. Character, Tasks and Ultimate Goal of the StateArchive copy» (en inglés). Archivado desde el original, el 2021-09-132021-09-13. Ojehechákuri árape: 22 de abril2014-05-05 ary 2013.
  4. «DPR Korea 2008 Population Census National ReportArchive copy» (en inglés). Pionyang: DPRK Central Bureau of Statistics (2009). Archivado desde el original, el 2010-03-312010-03-31. Ojehechákuri árape: 19-02-20112014-05-05.
  5. «Country Profile: North KoreaArchive copy» (en inglés). Foreign and Commonwealth Office, UK (25-06-2009). Archivado desde el original, el 2011-05-012011-05-01. Ojehechákuri árape: 10-02-20102014-05-05.
  6. Reinoso, José (23 de noviembre de 2010). «Corea del Norte ataca una isla surcoreana y causa al menos dos muertos». El País. Ojehechákuri árape: 24 de noviembre de 2010.

Joaju[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]


Ásia

Ahyganitã | Arávia Saudíta | Ayméña | Aservaijã | Chína Tetarã Retã | Arávia Emiráto Joapykuéra | Filipína | Hapõ | Horytáña‎ | Índia‎ | Indonésia‎ | Irã | Irake | Israel‎ | Jemẽ | Kambója | Kasahitã | Katára‎ | Kirigitã‎ | Kuáite‎ | Kuarahyresẽ Timor | Láo‎ | Lívano | Malásia‎ | Mayndíva‎ | Miama | Mongólia | Mburunéi‎ | Nepal | Ñemby Koréa | Omána | Pakitã | Paletína‎ | Rrúsia‎ | Singapúra | Síria‎ | Siri Lãka | Tajikitã | Tailándia | Tuykía | Tuykomenitã | Uvekitã | Varéĩ | Vangyladẽ | Vienã | Vutã | Yvate Koréa