Chile
Vikipetãmegua
|
||||||
| Lema nacional: «Por la razón o la fuerza» | ||||||
| Himno nacional: Himno Nacional de Chile | ||||||
| Táva guasu • Távayguakuéra • Koortenatas |
Santiago de Chile¹ 5.428.590 (2002) 33°26′16′′ S 70°39′01′′ O |
|||||
| Táva guasu | Santiago de Chile | |||||
| Ñe'ẽ tetãkua | Karaiñe'ẽ | |||||
| Ysaja porokuáigua | República democrática presidencial | |||||
| Michelle Bachelet Jeria | ||||||
| Independencia Primera Junta • Declarada |
de España 18 jasyporundy 1810 12 jasykõi 1818 |
|||||
| Ape tetãkui • Mba • % ygua tembe'y Costas |
Puesto 38º 755.838,7² km2 1,07% 6.171 km 6.435 km |
|||||
| Távayguakuéra • Mba • Densidad |
Puesto 60º 16.928.873 (2009 est.) 22,18 hab/km2 |
|||||
| PIB (nominal) • Mba (2008) • PIB per cápita |
Puesto 48º USD 169.919 millones[1] USD 9.698[1] |
|||||
| PIB (PPA) • Mba (2007) • PIB per cápita |
Puesto 43º USD 246.227 millones[1] USD 14.673[1] |
|||||
| IDH (2008) | 0,874 (40º) – Alto[2] | |||||
| Viru | Peso chileno ($, CLP) |
|||||
| Gentilicio | Chileno/a | |||||
| Huso horario • en verano |
UTC-4³ UTC-3³ |
|||||
| Dominio Internet | .cl |
|||||
| Prefijo telefónico | +56 |
|||||
| Prefijo radiofónico | 3GA-3GZ, CAA-CEZ, XQA-XRZ |
|||||
| Código ISO | 152 / CHL / CL | |||||
| Miembro de: ONU, OEA, APEC, Unasur, CAN4, CIN, Grupo de Río, Mercosur4, BID, OEI, CAF4 | ||||||
|
¹ El Congreso Nacional tiene su sede en Valparaíso. |
||||||
| Opaite tetã yvygua | ||||||
Chile (teratee República de Chile) tetã oĩ Yvyamérika ñembykuarahyreikete gotyo. Itavusu héra Santiago de Chile. Ijykére ojejuhu yvate gotyo Peru; kuarahyresẽ gotyo Volívia ha Argentina; ñemby gotyo Paso Drake. Avei oguereko ypa'ũ Paraguasu Pacífico-pe: Archipiélago Juan Fernández; Sala y Gómez, Islas Desventuradas ha Isla de Pascua.
Oñemboja'o 15 region, 53 provincia y 346 comuna. Ipukukue ohupyty 755.838,7 km² ha 16.928.873 ava oĩ tetãme.
Chile-pe ojejapo Primera Junta oguerosapukái haggua Sãso 18 jasyporundy 1810-pe ha ohupyty sãso 12 jasykõi 1812-pe.
Ambue táva:
- ↑ 1,0 1,1 1,2 1,3 Fondo Monetario Internacional (2008-04). «World Economic Outlook Database». Consultado el 2008-05-13.
- ↑ Programa de las Naciones Unidas para el Desarrollo (2008). «Human Development indices» (en inglés). Consultado el 2008-12-26.