Ñemuha Ycuá Bolaños jekái

Vikipetãmegua
Ñemuha Ycuá Bolaños jekái
Tipo de accidente Jekái
Ypy Kyrakue oñembyatýva akue.
Tenda Ñemuha guasu
Héra Ycuá Bolaños
Ñemuha róga IV Botánico
Jára Juan Pío Paiva
Óga japokuaahára Bernardo Ismachowiez
Táva Asunción
Tetã Paraguay
Omanóva 396
Hasýva 500
Angaipáva Juan Pío Paiva

Víctor Daniel Paiva
Daniel Areco
Humberto Casaccia

Sitio web de víctimas www.ycuanuncamas.org

ÑemuhaYcuá Bolaños jekái ha'e tembiasy guasuvéva oiko Paraguái retãme, ko'ã ára py'aguapýpe; ojejuhuva'ekue upe arateĩ 1 jasypoapy ary 2004-pe tavusu Paraguaýpe. Arateĩme, 1 jasypoapy ary 2004-pe, amo 11:25 aravo (Paraguái aravo) okapu mokõiha jey ogaguasúpe, oguerekóva ipype upe ñemuha guasu, peteĩ mba'yrumýi rógaguasu, óga mba'aporã ha peteĩ karuha. Umi tembi'u róga apoha oiko jekapu omoñepyrũ tata guasu.

Tahachikuéra marandu he'iháicha, oikóvo ku tembiasy, umi kuimba'e oñangarekóva okẽnguéra omboty akue opa ñesẽha, ani hag̃ua tekovekuéra osẽ ojehepyme'ẽ'ỹ.

Upévareite 396 tekove omano (hetakue mbyte ha'e akue mitãnguéra) ha amove 500 tekove hasy vai, oiko avei 56 tekove hete kái hasy hákatu ndomanóiva.[1]

Irundy jasy jave oiko upe ñembojovake ñemuha járape Juan Pío Paiva, ira'y Víctor Daniel Paiva ha okẽ ñangarekoha Daniel Areco, opa ára 5 jasypakõi ary 2006-pe, mokõi yvyrajára he'ívo hi'ári ho'áta "jejuka angaipáva" ha 5 ary ohasamo'ã ka'irãme, umi 25 ary rangue tekove kuéra ojerure ho'amo'ã va'erã hi'ári "jejuka hasyite" rekópe.

Ogaguasu[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]

Ñemuha rogaguasu oiko ku jekái oñepyrũ omba'apo mbohapy ary mboyve ha oguereko 12.000 metro irundykejojáre. Oguereko mba'yrumýi pytaha amove 350 mba'yruguata hag̃ua, mba'apo róga ha peteĩ karuha. Paraguay Tavao oheja oñemba'apo upépe, tahachi marandu he'i rire ramo jere ku ogaguasu ha'e"peteĩ kapuha".[2]

Umi marandu he'iháicha "Mbohapy mba'etĩ ha kyrakue mba'e guerahahára so'o mbichy pegua, mbujape apoha pegua ha kesu ñemuha pegua, nosẽi okápe. He'ise heta mba'etĩ oñembyaty róga ahojápe".[1]

Jekái[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]

Peteĩ mba'yru viru ñongatuha tata ohapypa akue.

Jekái oñepyrũ amo 11:25 aravópe, oiko amove 800 tekove ogaguasu ipype. Tatamboguehára marandu he'iháicha, mba'etĩ mba'e guerahahára tembi'u apoha koty okapu, ohasa karuhápe ha upéi opaite ogaguasúpe, mba'yrumýi pytahápe avei. Upévare, heta tekove oñani ñesẽháme, oiko hetaite tatatĩ ha tesape opa. Oguahẽvo hikuái okẽme, ha'ekuéra ohecha nasẽmo'ãi, okẽnguéra mbotýgui.

Oje'e ñemuhára jára ombotyuka okẽnguéra ani hag̃ua osẽ tekovekuéra ojehepyme'ẽ'ỹ. [3]

Ombogue hag̃ua tata guasúpe oiko va'erã amove 50 mba'yrumýi ha amove 1000 tatamboguehára, kuimba'ekuéra milíko oipytyvõ avei ha tahachikuéra.[4] Amo irundy aravo jave oñemboguepa tata.


Mandu’apykuéra[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]

  1. 1,0 1,1 BBC Mundo, 1 de agosto de 2005.
  2. El Clarín, 3 de agosto de 2004.
  3. El Clarín, 3 de agosto de 2004.
  4. Desastres. org, 30 de julio de 2005.