Okẽndusu:Ñemby Amérika

Vikipetãmegua
Tapeg̃uahẽporãite
Ñemby Amérika Rokẽndusúpe

Ñemby Amérika ha'e Amérika vore ñembygua. Ivore yvateguáre ohasa pe ekuato, upéicha ko yvyvusu ojejuhu Yvy vore ñembyguápe.

Ojejuhu paraguasu Atlántiko ha paraguasu Py'aguapy mbytépe, peteĩva amo kuarahyresẽ ngotyo ha pe ambuéva kuarahyreike gotyo, amo yvate gotyo ojejuhu pe para Karíve ha ñemby gotyo pe paraguasu Antártida pegua. Ojoaju Yvate Amérika rehe pe yvypo'i ojeheróva Mbyte Amérika. Ñemby Amérika hína pe yvyvusu hi'aguĩvéva Antártida rehe, pe Drake jehasa rupive, ojejuhúva ñemby gotyo. Ko yvyvusu apekue niko 18,2 sua km², upéicha hína 42,9% opaite Amérika apekuégui ha 13% opaite Yvy apekuégui, ha oiko upépe 6,5% opaite Yvy ape ári rekovégui.

Editar
   Kuatiarogue reikuaaverã

Chororõ Yguasu

Chororo Yguasu ha'e hína chororo ojejuhúva ysyry Yguasúpe, oñohembe'yhápe Arahentína retãvore de Misiones ha Pindoráma retãvore Parana. Ko chororo ojejuhu ka'aguy guasúpe oñeñangarekóva tembiapoukapy rupive. Fueron elegidas como una de las «Pokõi tembiechapyrã tee yvóra pegua». Ko chororópe oĩ 275 ytu, 80 % umívagui oĩ Arahentínape.

Eikuaave...
Editar
   Kuaarã
Tetã Apekue
(km²)
Tavusu Ava 2015 jave
(sua)[1]
Ava 2020 jave
(sua)[1]
Ava 2025 jave
(sua)[1]
Pindoráma 8 547 406 Brasilia 202 954 209 090 213 754
Arhentína 2 791 508 Buenos Aires 42 676 44 486 46 115
Perũ 1 285 240 Lima 31 197 32 881 34 478
Kolómbia 1 141 748 Bogotá 49 385 52 278 54 918
Vorívia 1 098 581 Sucre (iléi guasúre) 10 854 11 638 12 368
Venesuéla 916 445 Caracas 31 291 33 412 35 370
Chíle 756 948 Santiago 17 914 18 606 19 199
Paraguái 406 757 Asunción 7007 7533 8026
Ekuator 283 560 Quito 14 550 15 349 16 128
Gujána[2] 215 096 Georgetown 807 825 841
Uruguái 189 928 Montevideo 3430 3493 3562
Surinã[3] 163 458 Paramaribo 548 569 588
Trinidad ha Továgo[4] 5128 Puerto España 1346 1348 1332

Ñemby Amérika mba'e tuichavéva


Yvyrusu rokẽndusukuéra
Áfrika Amérika Antártida Ásia Európa Oseanía

Mandu'apy