Indoeurópa ñe'ẽnguéra
Ojehechaháicha
| Indoeurópa ñe'ẽnguéra | |
|---|---|
| Yvy henda oĩva: | Opaite Yvy |
| Tetãnguéra: | — |
| Máva oñe'ẽva: | ~45% yvy avakuéra[1] |
|
Te'ýi reñói: |
— |
| Aty'i: | Anatoliapegua Greko-Balkániko Italo-Celta-Germánico Balto-Eslavo Indo-iranio Tocario |
| ISO 639-1 | — |
| ISO 639-2 | ine |
| ISO 639-3 | — |
- Hovy hũva: peteĩva indoeurópa(IE)-ñe'ẽ oñeñe'ẽ hetavehápe. - Hovy sa'yju: peteĩva IE-ñe'ẽ ha'e ñe'ẽtee. - Hovyngy: IE-ñe'ẽ oñe'ẽva mbovyveha naimichĩriva, hakatu jehechakuaa tetãmba'eva'ỹre. | |
|
| |

Indoeurópa ñe'ẽnguéra ha'ehína ñe'ẽnguéra aty tuichavéva yvóra pegua, máva oñe'ẽva hetakue rehe. Európa ñe'ẽnguéra ha Ásia mbytépe ñe'ẽnguéra oĩva ko atýpe, oguereko amo 150 ñe'ẽ, 3.200.000.000 avakuéra oñe'ẽva (45% ñande Yvy avakuéra).[1]
- Ñemby Vaykã ñe'ẽnguéra (frigio-armenio aty):[2] armeniañe'ẽ, frigio (†), peonio (†).
- Yvate Vaykã ñe'ẽnguéra (dáko-tracio, ha avañañe'ẽ aty): ayvañañe'ẽ, dakiañe'ẽ (†), tyrakiañe'ẽ (†).
- Báltiko ñe'ẽnguéra: pyrusiañe'ẽ ymaguare (†), Letoñañe’ẽ, lituañañe'ẽ.
- Indoiranio ñe'ẽnguéra:
- Indoario ñe'ẽnguéra:
- indoiranio antiguo y medio: sánscrito, prácrito (†).
- moderno indoario: asamyñe'ẽ, vengali, sỹhalañe'ẽ, yvate gujarati, ñemby gujarati, hindi-urdu, marati, nepali, panyabí central, romani, sindi, kachemiri, mbili, chatisygari, orija, kumhali.
- Iranio ñe'ẽnguéra:
- Ymaguare: peysiañe'ẽ ymaguare (†), avéstico (†), medo (†), escíta (†).
- Mbytegua: sogdiáno (†), kotanés (†), bakytriañe'ẽ (†), partiañe'ẽ (†), pahlavi (†), persa medio (†).
- Ko'ãgagua: beluche (baluchi), kúrdo, pastún, peysiañe'ẽ, tajikitãñe'ẽ, osétiañe'ẽ.
- Dárdi ñe'ẽnguéra.
- Nuristani ñe'ẽnguéra.
- Indoario ñe'ẽnguéra:
- Eslávo ñe'ẽnguéra
- Ñemby Elávia ñe'ẽnguéra: voniañe'ẽ, vugariañe'ẽ, kyoasiañe'ẽ, eloveñañe'ẽ, masendoñañe'ẽ, seviañe'ẽ, Eslávo Ymaguare Tupãogua (†).
- Kuarahyreike Elavia ñe'ẽnguéra
- Polaco-casubio: poloñañe'ẽ, polabo (†), silesiano, casubio
- Ambuéva: chéko, eslovako, sorabo (sorbio, lusacio).
- Kuarahyresẽ Elávia ñe'ẽnguéra: rrusiañe'ẽ, vielorrusiañe'ẽ, ukyañañe'ẽ, ruteno (†), rrusinoñe'ẽ.
- Anatólia ñe'ẽnguéra (†): ititañe'ẽ (†), lidiañe'ẽ (†), likiañe'ẽ (†), luvita ñe'ẽ (†), pisidio (†), sidético (†).
- Sélta ñe'ẽnguéra
- Yvyrusugua Sélta ñe'ẽnguéra: galoñe'ẽ (†), keltiveriañe'ẽ (†), lepóntico (†).
- Goidéliko ñe'ẽnguéra (gaélicas): manés (†), ilandañe'ẽ, gaélico escocés
- Vyretáña ñe'ẽnguéra: córnico (†), bretón, gáles ñe'ẽ.
- Heymáña ñe'ẽnguéra
- Kuarahyreike Heymáña ñe'ẽnguéra: Inglyes ymaguare, térã anglosajón (†), ingyaterrañe'ẽ, escocés (scots), lenguas frisonas, alemañañe'ẽ, luxemburgoñe'ẽ, Yiddish, alemañañe'ẽ ñembýre, holandañe'ẽ, afrikaans.
- Kuarahyresẽ Heymáña ñe'ẽnguéra: gótico (†), gótico de Crimea (†).
- Yvate Heymáña ñe'ẽnguéra: Escandinavo antiguo (†), islandés, feroés, noruegañe'ẽ, norn (†), noruego (bokmaal, riskmal), danés, sueco, dalecarniano, gútnico antiguo (†).
- Eléniko ñe'ẽnguéra: Gyresiañe'ẽ ymaguare, Gyresiañe'ẽ ko'ãgagua.
- Rrománse ñe'ẽnguéra:
- Lenguas osco-umbras (†): osco (†), umbro (†).
- Lenguas latino-faliscas antiguas: falisco (†), latinañe'ẽ (†).
- Rrománse ñe'ẽnguéra:
- Ivéria rrománse ñe'ẽnguéra: karaiñe'ẽ, galisiañe'ẽ-poytugañe'ẽ, aturialeõñe'ẽ, aragoñañe'ẽ.
- Okisitano rrománse ñe'ẽnguéra katalã ñe'ẽ, occitáno ñe'ẽ-gascón, ribagorzano.
- Galo rrománse ñe'ẽnguéra: hyãsiañe'ẽ, franco-provenzal.
- Rretorromániko ñe'ẽnguéra: romãche, friulano, ladino.
- Galo Italiagua ñe'ẽnguéra: ligur, piamontés, lombardo, emiliano-romañol, véneto.
- Italorrománse ñe'ẽnguéra: italiañe'ẽ, romanesco, nápoleñe'ẽ, sisíliañe'ẽ, corso-gallurés.
- Vaykã-Rrumáña ñe'ẽnguéra: rrumáñañe'ẽ, meglenorrumano, istrorrumano.
- Rrománse ypa'ũkuéragua ñe'ẽnguéra: sárdo, ymaguare kórso.
- Rrománse ñe'ẽnguéra ambuéva noñe'ẽvéiva: dálmata, mozárabe.
- Tocario ñe'ẽnguéra (†): tocario A (†), tocario B (†).
- Lusitáña ñe'ẽ (†).
Mandu'apy
[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]- 1 2 David Crystal, The Cambridge Enclyclopedia of Language, p. 283. ISBN 0-521-42443-7
- ↑ «Lenguas balcánicas». Archivado desde el original, el 2007-11-30. Ojehechákuri árape: 2007-11-30.
Arandukapurupyre
[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]- Bernard Comrie, ed (1987). The Major Languages of South Asia, the Middle East and Africa. Londres: Routledge. ISBN 0-415-05772-8.
- Clackson, James. (2007). Indo-European linguistics: An Introduction. Londres: Cambridge University Press. ISBN 978-0-521-65367-1.
Joaju
[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]
Wikimedia Commons oguereko ta'ãnga Indoeurópa ñe'ẽnguéra rehegua Commons.- LinguistList.org (clasificación completa de las lenguas indoeuropeas).
- Listas de Swadesh en lenguas indoeuropeas
- Indo-European Etymological Dictionary
- The Evolution of the Indo-European Languages