San Maríno
Ojehechaháicha
| Serenissima Repubblica di San Marino Serenísima República de San Marino | ||||
|---|---|---|---|---|
| San Marino | ||||
| ||||
|
Tetã ñe'ẽ akã: Libertas (latín: «Libertad») | ||||
| Tetã Momorãhéi: Inno Nazionale della Repubblica | ||||
|
| ||||
| Tavusu | Ciudad de San Marino | |||
| Ñe'ẽnguéra | Italiano | |||
| Tetãygua réra | Sanmarinense | |||
| Tekuái reko | República | |||
| Capitanes Regentes |
Matteo Rossi ha Lorenzo Bugli | |||
| Tetã Amandaje | Gran Consejo General de San Marino | |||
| Independencia • Fecha |
3 de septiembre de 301 | |||
| Yvy apekue | Ñemoĩha 230.º | |||
| • Opaite | 61,9 km² | |||
| • Y (%) | despreciable | |||
| Tembe'y | 39 km | |||
| Y rembe'y | 0 km | |||
| Yvyty yvatevéva | Monte Titano | |||
| Ava hetakue | Ñemoĩha 191.º | |||
| • Hetakue | 34.042 (2025 est.) hab. | |||
| • Typy'ũ | 556 hab./km²* | |||
| PIB (PPA) | Ñemoĩha 174.º | |||
| • Opaite (2005) | US$ 900 millones | |||
| • Per cápita | US$ 34.600 (2001) | |||
| IDH (2023) | 0.915 (14.º) – alto | |||
| Viru |
Euro² (€, EUR) = 100 cent | |||
| Ára | CET (UTC+1) | |||
| • Arahakúpe | CEST (UTC+2) | |||
| ISO Jehero | 674 / SMR / SM | |||
| Tetã renda tee Ñandutíme |
.sm | |||
| Tetã pumbyry papapy |
+378¹ | |||
| Tetã puhoe papapy |
T7A-T7Z | |||
| COI Jehero | SMR | |||
| Opaite Tetã Yvýgui | ||||
² Antes de 1999, la lira sanmarinense | ||||
| [editar datos en Wikidata] | ||||
Oĩ ko San Marino Europape tetã.
- Ñe'ẽ: italiañe'ẽ.
- Itavaguasu ha'ehína: Táva San Marino
- Tavayguakuéra: 34.042 ava.
|
Alemáña | Andorra | Aservaijã | Ayméña | Áuteria | Aváña | Avekásia | Chekía | Chípere | Elovákia | Elovéña | Epáña | Etóña | Georgia | Gyrésia | Hĩlándia | Hungyria | Hyãsia | Irilánda | Itália | Ilándia | Kosovo | Kyoásia | Letóña | Liechytenteĩ | Lituáña | Luxemburgo | Yvate Masendóña | Malta | Mónako | Montenégyro | Moyndávia | Noruéga | Ndinamáka | Polóña | Poytuga | Rrumáña | Rrúsia | San Maríno | Sévia | Suésia | Suísa | Táva Vatikáno | Tavetã Joaju | Tetãnguéra Yvýi | Tuykía | Ukyáña | Véyhika | Vielorrúsia | Vónia ha Hesegovína | Vugária |