Suésia

Vikipetãmegua
Mburuvi Suésia
Konungariket Sverige
Tetã hekosãsóva oĩva Európa Joajúpe


Poyvi

Ha'erã'i
Tetã ñe'ẽ akã: För Sverige i tiden
(«Suésia rehe, árape»)
Tetã Momorãhéi: Du gamla, du fria
(«Nde tuja, nde sãso»)
Tavusu
(ha táva tuichavéva)
Estocolmo
Ñe'ẽnguéra Suesiañe'ẽ
Tetãygua réra Suesiagua
Tekuái reko Porokuái peteĩme amandajerapépe
 • Mburuvichavete Carlos XVI Gustavo
 • Sãmbyhyhára peteĩha Ulf Kristersson
Tetã Amandaje Parlamento de Suecia
Ñepyrũ
 • Unión del Reino Sueco
 • Unión Kalmar
 • Unión con Noruega

 • Separación de la Unión con Noruega

Siglos X-XIII

1397
4 jasypateĩ 1814
13 jasypoapy 1905
Yvy apekue Ñemoĩha 56.º
 • Opaite 450 295[1] km²
 • Y (%) 8,66 %
Tembe'y 2211 km[1]
Y rembe'y 3218 km[1]
Yvyty yvatevéva Kebnekaise
Ava hetakue Ñemoĩha 86.º
 • Hetakue 10 000 000[2] hab. (2017)
 • Typy'ũ 22,2 hab./km²*
PIB (PPA) Ñemoĩha 32.º
 • Opaite (2015) $ 389 912 mill.[3]
 • Per cápita $ 47 228 (2015)
PIB (nominal) Ñemoĩha 20.º
 • Opaite (2015) $ 549 351 mill.[3]
 • Per cápita $ 57 948[3] (2015)
IDH (2015) Crecimiento 0,913[4] (14.º) – Muy alto
Viru Corona sueca (krSEK) = 100 öre
Ára CET (UTC+1)
 • Arahakúpe CEST (UTC+2)
ISO Jehero 752 / SWE / SE
Tetã renda tee Ñandutíme .se
Tetã pumbyry papapy +46
Tetã puhoe papapy 7SA-7SZ, 8SA-8SZ, SAA-SMZ
COI Jehero SWE
Opaite Tetã Yvýgui
[editar datos en Wikidata]

Suésia (suesiañe'ẽme: Acerca de este sonido Sverige [ˈsværjɛ]), héra tee niko Mburuvi Suésia (suesiañe'ẽme: Acerca de este sonido Konungariket Sverige), ha'e peteĩ tetã hekosãsóva Ekandinávia pegua ojejuhúva Yvate Európape ha oĩva Európa Joajúpe. Ijerére ojejuhu yvate gotyo Noruéga ha Hĩlándia, kuarahyresẽ ngotyo ojejuhu Hĩlándia ha parapyte Botnia, ñemby gotyo para Váltiko ha kuarahyreike gotyo upe para Yvate ha Noruéga. Yvy rupi oñohembe'y Noruéga ha Hĩlándia rehe ha y rupi Ndinamáka rehe upe yrasaha Öresund rupive. Itáva orekovéva tavayguakuéra ha'e Estocolmo,[5] ko táva niko ko tetã itavusu avei.

Ijyvy apekue hína amo 450 295 km²,[1] upéicha ko tetã niko tetã tuichavéva 5ha Európape. Ary 2016 jave, ava hetakue ko tetãme ohupyty amo 10 sua tetãyguakuéra, umívagui amo 98% ikatu oipurukuaa Internet, upéicha Suésia hína upe tetã retãyguakuéra hetakue tuichavéva ikatu oipurukuaa Internet. Suésia retãyguakuéra hetakuégui amo 84% oiko tavaguasúpe ha tavaguasu jerére.[6] Tekoha jeporu porã ha tekoha renda ñangareko mba'etuichavéva ko tetãme ha sa'i ojehecha tekohatyai.[7][8]

Mandu'apy[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]

  1. 1,0 1,1 1,2 1,3 CIA. «Suecia - Geografía - Libro Mundial de Hechos». Ojehechákuri árape: 15 de febrero de 2017.
  2. «Population Statistics». Oficina Central de Estadísticas de Suecia. Archivado desde el original, el 24 de enero de 2017. Ojehechákuri árape: 21 de octubre de 2013.
  3. 3,0 3,1 3,2 «Sweden». Fondo Monetario Internacional. Ojehechákuri árape: 21 de octubre de 2013.
  4. «2016 Human Development Report Summary» (en inglés) (pdf). Estocolmo, Suecia: United Nations Development Programme. Ojehechákuri árape: 9 de abril de 2017.
  5. World Gazetteer (2012). «Suecia - las ciudades más importantes». Population-Statistics.com. Ojehechákuri árape: 26 de enero de 2012.
  6. Oficina de Estadísticas de Suecia (2007). «Bostads- och byggnadsstatistisk årsbok 2007» (en sueco) (PDF). SCB.se. Ojehechákuri árape: 26 de noviembre de 2010.
  7. Agencia Sueca de Protección Ambiental (Naturvårdsverket) (2006). «Sweden's Environmental Objectives – Buying into a better future». Reporte del Consejo Sueco del Medio Ambiente:  p. 9. http://www.naturvardsverket.se/bokhandeln/dse/620-1251-7. 
  8. Kristrom, Bengt y Soren Wibe (1997). «Política Ambiental en Suecia». Universidad Sueca de Ciencias Agrícolas – Departamento de economía forestal (246). http://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=11018#PaperDownload. 

Joaju[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]

Tetã rekuái


Európa

Alemáña | Andorra | Aservaijã | Ayméña | Áuteria | Aváña | Avekásia | Chekía‎ | Chípere | Elovákia | Elovéña | Epáña | Etóña | Georgia | Gyrésia | Hĩlándia‎ | Hungyria | Hyãsia‎ | Irilánda | Itália‎ | Ilándia | Kosovo | Kyoásia | Letóña | Liechytenteĩ‎ | Lituáña | Luxemburgo | Yvate Masendóña | Malta | Mónako‎ | Montenégyro‎ | Moyndávia‎ | Noruéga | Ndinamáka | Polóña‎ | Poytuga‎ | Rrumáña‎ | Rrúsia‎ | San Maríno | Sévia | Suésia | Suísa | Táva Vatikáno | Tavetã Joaju | Tetãnguéra Yvýi | Tuykía | Ukyáña | Véyhika | Vielorrúsia | Vónia ha Hesegovína | Vugária