Suísa

Vikipetãmegua
(Ojegueraha jey Suisa guive)
Schweizerische Eidgenossenschaft
Confédération suisse
Confederazione Svizzera
Confederaziun svizra
Joaty Suisa
Suisa


Poyvi

Ha'erã'i
Tetã ñe'ẽ akã: Unus pro omnibus, omnes pro uno [1]
Tetã Momorãhéi: Suisa Momorãhéi
Tavusu Veyna
Táva tuichavéva Súrichi[1]right|20px
Ñe'ẽnguéra Alemañañe'ẽ (63,7%),
Hyãsiañe'ẽ (20,4%),
Italiañe'ẽ (6,5%),
Romãche (0,5%)[2][3]
Tetãygua réra Suisagua – Suisapegua
Tekuái reko Tavakuairetã joatygua parlamentaria, democracia directa ndie.
Canciller
Consejo Federal
Corina Casanova
D. Leuthard
E. Widmer-Schlumpf
U. Maurer(Tendota 13)
D. Burkhalter(Tendota rekovia 13)
S. Sommaruga
J. Schneider-Ammann
A. Berset
Tetã Amandaje Asamblea Federal
Sasõ

• Omoñe'ẽva
Jekuaava
Sacro Imperio Romano Germánico
1 jasypoapy ary 1291-pe
24 jasypa ary 1648-pe
Yvy apekue Ñemoĩha 135.º
 • Opaite 41 290 km²
 • Y (%) 4,2%
Yvyty yvatevéva Pico Dufour
Ava hetakue Ñemoĩha 94.º
 • Hetakue 7.870.134 hab. (2011)
 • Typy'ũ 190,61 ava./km² hab./km²*
PIB (PPA) Ñemoĩha 37.º
 • Opaite (2008) US$ 312 753 sua[4]
 • Per cápita US$ 42 783[4]
PIB (nominal) Ñemoĩha 19.º
 • Opaite (2008) US$ 492 595 sua[4]
 • Per cápita US$ 67 384[4]
IDH (2012) 0,913[5] (9.º) – Muy Alto
Viru Franco suiso (CHF)
Ára CET (UTC+1)
 • Arahakúpe CEST (UTC+2)
ISO Jehero 756 / CHE / CH
Tetã renda tee Ñandutíme .ch, .swiss
Tetã pumbyry papapy +41
Tetã puhoe papapy HEA-HEZ, HBA-HBZ
Tetã aviõ papapy HB
Mba'yrumýi papapy tee CH
COI Jehero SUI
Opaite Tetã Yvýgui
  1. Ndaha'ei teeva, alemañañe'ẽme: "Einer für alle, alle für einen"; hyãsiañe'ẽme: "Un pour tous, tous pour un"; italiañe'ẽme: "Uno per tutti, tutti per uno"

[editar datos en Wikidata]

Tetã Suísa térã Joaty Suísa (alemañañe'ẽme: die Schweiz; hyãsiañe'ẽme: la Suisse; italiañe'ẽme: Svizzera; romãche: Svizra) ha'e peteĩ tetã oĩva Európape, itavusu ha'e Veyna ha itava kuéra tenondegua ha'e Súrichi, Mbasilea, Hinebyra ha Lugano.

Ijerére ojejuhu yvate gotyo Alemaña; kuarahyresẽ gotyo Liechytenteĩ ha Auteria; ñemby gotyo Italia;ha kuarahyreike gotyo Hyãsia. Suisa oguereko 7.870.134 avakuéra (ary 2011-pe) ha ipukukue ha 41.290 km². Oñe'ẽ alemañañe'ẽ, hyãsiañe'ẽ, italiañe'ẽ ha romãche ñe'ẽ.


Kantõ Tavusu Kantõ Tavusu
Argovia Aarau *Nidwalden Stans
*Appenzell Rodas Exteriores Herisau *Obwalden Sarnen
*Appenzell Rodas Interiores Appenzell Schaffhausen Schaffhausen
*Basilea-Ciudad Basilea Schwyz Schwyz
*Basilea-Campiña Liestal Soleura Soleura
Berna Berna San Galo San Galo
Friburgo Friburgo Turgovia Frauenfeld
Ginebra Ginebra Tesino Bellinzona
Glaris Glaris Uri Altdorf
Grisones Coira Valais Sion
Jura Delémont Vaud Lausana
Lucerna Lucerna Zug Zug
Neuchâtel Neuchâtel Zúrich Zúrich

Mandu’apykuéra[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]

  1. «World Gazerreer: Suiza - las ciudades más importantes» (en español). World Gazetteer.com (2008). Ojehechákuri árape: 28 de julio de 2009.
  2. «SR 101 Art. 4 LandessprachenArchive copy» (en alemán). Admin.ch. Archivado desde el original, el 2009-11-012009-11-01. Ojehechákuri árape: 28 de julio de 20092013-07-28. «Artículo 4, "Idiomas nacionales": Idiomas nacionales son alemán, francés, italiano y romanche.»
  3. «Federal ConstitutionArchive copy» (en inglés). Admin.ch. Archivado desde el original, el 2008-09-192008-09-19. Ojehechákuri árape: 28 de julio de 20092013-07-28. «Artículo 70, "Idiomas", párrafo 1: Los idiomas oficiales de la Confederación son el alemán, el francés, e italiano. El romanche debe ser un idioma oficial sólo para comunicarse con personas que lo hablen.»
  4. 4,0 4,1 4,2 4,3 FMI (2009). «Report for Selected Countries and Subjects» (en inglés). IMF.org. Ojehechákuri árape: 28 de julio de 2009.
  5. PNUD (14 de marzo de 2013). hdr.undp.org (ed.): «"Informe sobre Desarrollo Humano 2013"» (en español) (PDF). Ojehechákuri árape: 14 de marzo de 2013.


Európa

Alemáña | Andorra | Aservaijã | Ayméña | Áuteria | Aváña | Avekásia | Chekía‎ | Chípere | Elovákia | Elovéña | Epáña | Etóña | Georgia | Gyrésia | Hĩlándia‎ | Hungyria | Hyãsia‎ | Irilánda | Itália‎ | Ilándia | Kosovo | Kyoásia | Letóña | Liechytenteĩ‎ | Lituáña | Luxemburgo | Yvate Masendóña | Malta | Mónako‎ | Montenégyro‎ | Moyndávia‎ | Noruéga | Ndinamáka | Polóña‎ | Poytuga‎ | Rrumáña‎ | Rrúsia‎ | San Maríno | Sévia | Suésia | Suísa | Táva Vatikáno | Tavetã Joaju | Tetãnguéra Yvýi | Tuykía | Ukyáña | Véyhika | Vielorrúsia | Vónia ha Hesegovína | Vugária