Gynéa Ekuatógua

Vikipetãmegua
Tavakuairetã Gynéa Ekuatógua
Gynéa Ekuatógua

Flag of Equatorial Guinea.svg
Poyvi
Coat of arms of Equatorial Guinea.svg
Ha'erã'i
Tetã ñe'ẽ akã: «Unidad, paz y justicia»
Tetã Momorãhéi: Caminemos pisando las sendas de nuestra inmensa felicidad
GNQ orthographic.svg
Tavusu Malabo
Táva tuichavéva Bata
Ñe'ẽnguéra Karaiñe'ẽ, hyãsiañe'ẽ ha poytugañe'ẽ[1]
Tetãygua réra Ekuatogynéagua - Gynéa Ekuatógua pegua
Tekuái reko Tavakuairetã mburuvicharapépe milíko aty oporokuáiva
 • Tendota Teodoro Obiang
 • Tendota ombuekoviáva Teodoro Nguema Obiang Mangue
 • Sãmbyhyhára peteĩha Francisco Pascual Obama Asue
Tetã Amandaje Parlamento de Guinea Ecuatorial
Sãso
Oñemoañetéva
Epáña pegua
12 jasypa ary 1968
Yvy apekue Ñemoĩha 145.º
 • Opaite 28051 [2] km²
 • Y (%) 0 [2]
Tembe'y 528 km [2]
Y rembe'y 296 km [2]
Yvyty yvatevéva Pico Basilé
Ava hetakue Ñemoĩha 159.º
 • Hetakue 1222442[3] hab. (2014)
 • Typy'ũ 43,57 hab./km²*
PIB (PPA) Ñemoĩha 127.º
 • Opaite (2016) US$ 31 769 sua
 • Per cápita US$ 25 988
IDH (2015) Crecimiento 0,592[4] (135.º) – Mbytegua
Viru Franco CFA de África Central (FCFA, XAF)
Ára UTC +1)
 • Arahakúpe Ndaipóri
ISO Jehero 226 / GNQ / GQ
Tetã renda tee Ñandutíme .gq
Tetã pumbyry papapy +240
COI Jehero GEQ
Opaite Tetã Yvýgui
[editar datos en Wikidata]

Gynéa Ekuatógua —héra tee hína Tavakuairetã Gynéa Ekuatógua — ha'e peteĩ tetã hekosãsóva Mbyte Áfrika pegua, ojehechakuaáva ha'eha tavakuairetã heko peteĩva mburuvicharapépe milíko aty oporokuáiva.[5][6][7][8][9]

Ijapekue oñemohenda pokõi tetãvore rupive. Itavusu ha'e Malabo, hérava ymaguare Santa Isabel. Itáva tuichavéva ha orekovéva tavayguakuéra ipype ha'e Bata, táva tuicha ambuéva ha'e Ebebiyín.

Orekógui amo 28 051 km² ijapekue[2] ha'e peteĩ umi tetã michĩvévagui Áfrika yvyrusúpe, Gynéa Ekuatógua retã oiko yvyrusúpe ha 5 ypa'ũme orekova avakuéra ipype.[10] Ijerére ojejuhu yvate gotyo Kamerũ, tetã Gavõ ñemby ha kuarahyresẽ ngotyo ha ojejuhu paraguasu Atlántiko (parapyte Gynéa) kuarahyreike gotyo, hi'aguĩ oĩ avei ypa'ũnguéra Santo Tome ha Príncipe.

Ojeipapa ary 2014-pe Gynéa Ekuatógua retãme oiko amo 1 222 442 tapichakuéra.[3] Tetã pehẽngue oĩva yvyrusúpe oñembohérava ysyry Muni térã Mbini, ha ijapekue hína 26 000 km². Ypa'ũnguéra tuichavéva ha'e ypa'ũ Bioko (hérava ymaguare Fernando Poo) orekóva 2017 km², ypa'ũ Annobón orekóva 17 km², ha ypa'ũ Corisco orekóva 15 km².[11]

Gynéa Ekuatógua ha'e va'ekue Epáña kolónia ymaguare, hérava Gynéa Epáñagua ha ohupyty isãso ára 12 jasypa ary 1968-pe. Upévare amo 87,7 % umi Gynéa Ekuatógua retãyguágui oñe'ẽkuaa karaiñe'ẽ.[12]

Yvypóra tekoiterape sa'i ojehecha Gynéa Ekuatógua retãme he'iháicha kuatia momaranduha ojapo Freedom House.[13] Hetaite Gynéa Ekuatógua retã ohasa asy ha imboriahuite.[14] Ko'ãga Gynéa Ekuatógua oĩ milíko aty oporokuáiva ipoguýpe.[14]

Mandu'apy[jehaijey | editar código]

  1. «Equatorial Guinea Adds Portuguese as the Country's Third Official Language», PR Newswire, 14 de octubre de 2011. (en)
  2. 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 CIA. «Guinea Ecuatorial - Geografía - Libro Mundial de Hechos». Ojehechákuri árape: 1 de marzo de 2017.
  3. 3,0 3,1 Ehate Tomi presenta el Censo de Población de Guinea Ecuatorial
  4. Informe sobre desarrollo humano 2016 Consultado el 22 de mayo de 2017
  5. ABC. «Guinea Ecuatorial vota para consolidar la dictadura de Obiang».
  6. El Diario. «Cuando España juega con el dictador Obiang».
  7. El Huffington Post. «España se acerca a la dictadura de Guinea Ecuatorial con una visita oficial y un partido de La Roja».
  8. Afrol News. «La dictadura vence, sin sorpresa, las elecciones en Guinea Ecuatorial».
  9. www.pascualserrano.net. «Acusan al gobierno español de defender a la dictadura de Guinea Ecuatorial en la Comisión de Derechos Humanos de la ONU».
  10. CIA. «Guinea Ecuatorial - Libro Mundial de Hechos». Ojehechákuri árape: 28 de diciembre de 2016.
  11. «INFORMACIÓN PRÁCTICA - Página oficial del Gobierno de la República de Guinea Ecuatorial». Ojehechákuri árape: 7 de febrero de 2017.
  12. Gloria Nistal Rosique:El caso del español en Guinea ecuatorial, Instituto Cervantes.
  13. https://web.archive.org/web/20101122180016/http://freedomhouse.org/uploads/special_report/88.pdf
  14. 14,0 14,1 "Equatorial Guinea". Trafficking in Persons Report 2012. U.S. Department of State (June 19, 2012). Esta fuente es dominio público.

Joaju[jehaijey | editar código]


Áfrika

Angola | Arhélia | Cháde‎ | Ehíto | Erityréa | Eswatini | Etiopía | Gámbia‎ | Gána | Gavõ‎ | Gynéa | Gynéa Ekuatógua‎ | Gynéa Mbisáu‎ | Jimbúti‎ | Kamerũ | Kávo Véyde‎ | Kéña‎ | Komóra‎ | Lesóto‎ | Livéria‎ | Lívia | Maláui‎ | Mali | Mandagaka | Marfil Rembe'y‎ | Marruéko‎ | Maurísio‎ | Mauritáña‎ | Mosambíke | Mbenĩ‎ | Namívia‎ | Nihéria | Níher‎ | Rruánda‎ | Sámbia | Santo Tome ha Príncipe‎ | Séichele‎ | Senegal | Siérra Leõ‎ | Simbávue | Somália | Sudano | Tavakuairetã Kóngo | Tãsáña | Tetã Jekopytyjoja Kongo | Tetã Mbyteafrikagua | Tógo | Tunísia | Ugánda | Votusuana | Vukína Fáso | Vurundi | Yvyáfrika‎ | Yvy Sundã