Ñe'ẽteja Guaraníme

Vikipetãmegua

ÑE'ẼTEJA GUARANÍME (ADVERBIO EN GUARANI)

ÑE'ẼTEJA

  1. He’iséva (concepto)
  2. Ñe’ẽteja ñemohenda (clasificación)
  3. Ñe’ẽteja moambueha (accidentes)

HE’ISÉVA[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]

Ha'e ñe'ẽ otekome'ẽ térã omoteĩva ñe'ẽtévape, ikatu avei omoambue ambue ñe'ẽtejápe térã peteĩ terojápe.

Techapyrã:

  • Oguata porã
  • Oho mombyry
  • Oúta ko'ẽrõ

ÑE’ẼTEJA ÑEMOHENDA[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]

  • 2.1. Ñe'ẽteja tekoguáva (adverbio de modo)
  • 2.2. Ñe'ẽteja tendaguáva (adverbio de lugar)
  • 2.3. Ñe'ẽteja araguáva (adverbio de tiempo)
  • 2.4. Ñe'ẽteja papyguáva (adverbio de cantidad)
  • 2.5. Ñe'ẽteja porandúva (adverbio de interrogación)
  • 2.6. Ñe'ẽteja moneĩva (adverbio de afirmación)
  • 2.7. Ñe'ẽteja mbotovéva (adverbio de negación)

2.1. ÑE'ẼTEJA TEKOGUÁVA: Ko’ãva ha’ehína umi oteko-me’ẽva ñe’ẽtévape. Ñe’ẽjoajukatúpe oiko ichuguikuéra moĩm-baha opaichagua tekoguáva.

Techapyrã:

  • Oguata porã / oguata vai
  • Oñe’ẽ hatã / oñe’ẽ kangy
  • Osapukái po’i / osapukái pyrusu
  • Ohai mbyky / ohai puku
  • Oiko pya’e / oiko mbegue

2.2. ÑE'ẼTEJA TENDAGUÁVA: Ko’ãva katu ohechuka moõitépa ojehu ñe’ẽtéva omoandúva. Ñe’ẽjoajukatúpe oiko ichuguikuéra moĩmbaha opaichagua tendaguáva.

Techapyrã:

  • Oguata mombyry / oguata agui
  • Oike ko’ápe / osẽ amo

2.3. ÑE'ẼTEJA ARAGUÁVA: Ko’ãva katu oñanduka araka’etépa ojehu ñe’ẽtéva omoandúva. Ñe’ẽjoajukatúpe oiko ichuguikuéra moĩmbaha opaichagua araguáva.

Techapyrã:

  • Ogueru ko'ága (ogueru ága)
  • Oguerúkuri kuehe
  • Oguerúta ko'ẽrõ
  • Oguerúta upéi

2.4. ÑE'ẼTEJA PAPYGUÁVA: Ko’ãva oñanduka mboýpa ñe’ẽtéva retakue. Ñe’ẽjoajukatúpe katu oiko avei ichuguikuéra moĩmbaha opaichagua tekoguáva

Techapyrã:

  • Oguata heta /
  • sa'i ogueru /
  • mbovy ojogua /

2.5. ÑE’ẼTEJA PORANDÚVA: Ko’áva jaipuru ñe’ẽtéva ndive ñaporandu hagua omoandúvare. Ko'ã ñe'ẽteja oguerahava’erã ñe'ẽpehẽtai upeigua "pa" térã "piko".

Techapyrã:

  • moõpa reiko /
  • araka'épa reju /
  • mba'éichapa reñeñandu /
  • mba'épa reipota /
  • mba'érepa rejogua /
  • mávapa he’i /
  • mávapepa remombe’úta /
  • mboýpa reguereko /
  • mba'ẽrãpa reho /

2.6. ÑE'ẼTEJA MONEÍVA: Ko’ãva ha’ehína umi omboajéva ñe’ẽtéva omoandúva.

Techapyrã:

  • Héẽ /
  • nei /
  • néi /
  • tove /

2.7. ÑE'ẼTEJA MBOTOVÉVA: Ko’ãva ha’ehína umi omboa-je’ỹva ñe’ẽtéva omoandúva.

Techapyrã:

  • nahániri /
  • ahániri /
  • tove /
  • ani /
  • anive /
  • araka’eve /

ÑE’ẼTEJA MOAMBUEHA[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]

  • 3.1. Papapy (número)
  • 3.2. Meña (género)
  • 3.3. Kokatu (grado)

3.1. Papapy Ñe’ẽteja naiñambuéi papapýpe.

Techapyrã:

  • Che aha mombyry /
  • Ha’ekuéra oho mombyry /

3.2. Meña Ñe’ẽteja naiñambuéi avei imeñáme.

3.3. Kokatu Ñe’eteja rehe ñambojoapykuaa umi ñe’ẽpehẽtai kokatuguigua, avei ñambojoajúva tero, teroja ha ñe’ẽtéva rehe.

Techapyrã:

  • 3.3.1. Kokatu’ypy : mombyry (naiñe’ẽpehẽtaíri)
  • 3.3.2. Kokatu Mbojojáva : mombyryve
  • 3.3.3. Kokatu Tuicháva : mombyryete
  • 3.3.4. Kokatu Tuichavéva : mombyryeterei
  • 3.3.5. Kokatu Tuichaitéva : mombyryrasa
  • 3.3.6. Kokatu Tuichaitevéva : mombyryetereirasa

Fuente[jehaijey | emoambue kuatia reñoiha]

Por David Galeano Olivera (ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI)